19 C 351/2021-71 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 13. 10. 2021, po žalované domáhala vyklizení a předání vyklizeného bytu o velikosti 2+1 nacházejícího se v 1. NP budovy [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno], jak je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a dále zaplacení částky 94 516 Kč s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu žalovanou v období od 31. 3. 2021 do 13. 10. 2021. 2. Podáním ze dne 5. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu nároku na vyklizení nemovité věci specifikované v odstavci 1. tohoto usnesení s odůvodněním, že po podání žaloby došlo k odevzdání bytu ze strany žalované, a to postupem ve smyslu ust. § 2292 věty třetí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když předmětný byt byl ze strany žalované vyklizen a opuštěn. 3. Usnesením č. j. 19 C 351/2021-27 ze dne 21. 1. 2022 soud řízení v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala vyklizení bytu o velikosti 2+1 nacházejícího se v 1. NP budovy [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno], jak je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], podle § 96 o. s. ř. zastavil. Toto usnesení nebylo právní moci dne 10. 2. 2022. 4. Pokud jde o zbytek žalobního nároku, tj. částku 94 516 Kč s příslušenstvím, obě strany shodně navrhly přerušení řízení s tím, že uzavřeli dohodu o narovnání a po jejím naplnění bude vzata žaloba zpět. Usnesením č. j. 19 C 351/2021-40 ze dne 18. 2. 2022 tedy soud řízení v této části žaloby přerušil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 9. 3. 2022. 5. Podáním ze dne 27. 4. 2020 ale žalobkyně navrhla pokračování v tomto řízení s tím, že žalovaná podmínky dohody o narovnání neplní. Usnesením č. j. 19 C 351/2021-58 ze dne 28. 6. 2022 soud rozhodl o pokračování přerušeného řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 16. 7. 2022. 6. Žalobu ve vztahu k částce 94 516 Kč s příslušenstvím žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná předmětný byt užívala i po uplynutí výpovědní lhůty, mj. i v období od 31. 3. 2021 (kdy se žalobkyně stala vlastníkem předmětného bytu) do 13. 10. 2021 (do dne podání žaloby), aniž by za to žalobkyni cokoliv hradila. Žalobkyně přitom má ve smyslu § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. To v předmětném období činilo 94 516 Kč. Po podání žaloby došlo k tomu, že žalovaná uhradila pouze jednu dohodnutou částku ve výši 20 386,60 Kč a zbytek dluhu, tj. částku 74 129,40 Kč, jí stále dluží. Nicméně pro zjednodušení po žalované požaduje zbývající požadovanou částku 74 129,40 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 74 129,40 Kč od 2. 4. 2022 do zaplacení a ve zbytku jistiny i příslušenství bere žalobu zpět. Částku 74 129,40 Kč po žalované požaduje z titulu uzavřené Dohody o narovnání, dle které měla žalovaná hradit splátky ve výši 20 386,60 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po uzavření Dohody o narovnání, a to vždy do 28. dne příslušného měsíce pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná ale uhradila jenom jednu splátku ve výši 20 386,60 Kč, přičemž i tu uhradila opožděně, čímž v souladu s Dohodou o narovnání (článek II odst. 1 Dohody) došlo k zesplatnění zbývajícího dluhu, tj. částky 74 129,40 Kč. Tuto částku i se zákonným úrokem z prodlení od 2. 4. 2022 do zaplacení nyní požaduje po žalované. Ve zbytku vzala žalobu částečně zpět. 7. Žalovaná se poté k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tedy jednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s..ř.). 8. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení ohledně částky 20 386,60 Kč s úrokem prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 386,60 Kč od 3. 1. 2022 do 1. 4. 2022 podle § 96 o. s.. ř. částečně zastavil (výrok I.). 9. Pokud jde o zbytek žalobního nároku, na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne 14. 2. 2022 byla mezi stranami uzavřena dohoda o narovnání, ve které si strany upravily sporná práva a povinnosti ve vztahu k tomu, že žalovaná užívala předmětný byt i po uplynutí výpovědní doby, tj. po datu 28. 2. 2021 a nic za to žalobkyni neplatila. V dohodě o narovnání se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni náhradu za užívání bytu ve výši obvyklého nájemného za období od 31. 3. 2021 do 13. 10. 2021 v celkové 64 199 Kč, náhradu za služby spojené s užívání předmětného bytu ve výši dle nájemní smlouvy za stejné období v celkové výši 18 600 Kč a dále část nákladů řízení ve výši 17 134 Kč a část soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, tj. celkem částku 101 933 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách po 20 386,60 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem, v němž dojde k podpisu dohody, to vše pod sankcí výhody splátek (viz citovaná dohoda). Žalovaná ale žalobkyni uhradila toliko jednu dohodnutou splátku ve výši 20 386,60 Kč, a to dne 2. 3. 2022 (viz potvrzení banky) a další splátky již žalobkyni přes e-mailové urgence neuhradila, čímž došlo ke k zesplatnění zbývajícího dluhu, tj. částky 74 129,40 Kč (viz e-mailová korespondence, dohoda o narovnání a nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Z původně žalované částky 94 516 Kč a z předmětné dohody o narovnání tak žalovaná žalobkyni dluží částku částku 74 129,40 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). K tomu soud uvádí, že pokud žalovaná uhradila žalobkyni více, bylo na ní, aby toto tvrdila a prokazovala, což neučinila. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: mezi stranami byla dne 14. 2. 2022 byla mezi stranami uzavřena dohoda o narovnání ve smyslu § 1903 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen „o. z.), ve které si strany upravily sporná práva a povinnosti ve vztahu k tomu, že žalovaná užívala předmětný byt i po uplynutí výpovědní doby, tj. po datu 28. 2. 2021 a nic za to žalobkyni neplatila. Touto dohodou byl nahrazen dosavadní závazek žalované závazkem novým. Žalovaná ale tuto dohodu nedodržela, když žalobkyni uhradila toliko první splátku, a to ještě po lhůtě (uhradit ji měla do 28. 2. 2022, ale uhradila již až 2. 3. 2022). Tím došlo k zesplatnění zbývající dlužné částky, přičemž ke dni rozhodování soudu žalobkyni dluží minimálně zbývající žalovanou částku, tj. částku 74 129,40 Kč. 11. Kromě toho má žalobkyně právo též na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně, který žalobou řádně uplatnila. Při shledání oprávněnosti tohoto nároku uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatila žalobkyni vedle dlužné jistiny též jí požadovaný úrok z prodlení. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 726 Kč (1 000 Kč + 4 726 Kč), z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 516 Kč ve výši 24 400 Kč (sestávající z částky 5 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. /převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby/), resp. z částky 4 400 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí žaloby a účast u jednání dne 26. 7. 2022), z náhrady hotových výdajů za 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. ve výši 1 500 Kč, z cestovních výdajů ve výši 1 287,40 Kč (vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], ujeto k jednání dne 26. 7. 2022 z [obec] do [obec] a zpět celkem 182 km, při průměrné kombinované spotřebě 4,7 l nafty za 100 km), z náhrady za promeškaný čas cestou k jednání dle § 14 odst. 3 a. t. ve výši 400 Kč (za 4 půlhodiny po 100 Kč) a z DPH 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši zbývajících 5 793,40 Kč Celkem tak náklady řízení činí 39 106,80 Kč a žalovaná je povinna zaplatit je žalobkyni podle § 149 odst. 1 k rukám jejího právního zástupce (výrok III.). 14. Lhůtu k plnění učil soud jako třídenní, když podmínky pro stanovení lhůty jiné v daném případě neshledal.