26 C 160/2021-90 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 000 Kč (3 * 1 000 Kč) jakožto přirážek k jízdnému a částky 121 Kč, 50 Kč a 42 Kč jakožto ceny jízdného, a to spolu s příslušenství, za cestu žalovaného dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně bez platné jízdenky dne [datum], [datum] a [datum]. 3. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaný svou neúčast neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum], [datum] a [datum] se žalovaný přepravoval bez platné jízdenky vlakem [anonymizována dvě slova] a [číslo] společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], mezi stanicemi [obec] a [obec] – [část obce], [obec] – [obec] a [okres] – [obec] [anonymizováno] (viz potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne [datum], [datum] a [datum], oznámení o závadách ze dne [datum], [datum] a [datum]). 5. Podle [anonymizována tři slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen [anonymizována dvě slova] drah ve smyslu následujících změn) je cestující povinen zaplatit jízdné v určené výši a neučiní-li tak, tak v souladu s [anonymizována dvě slova] drah je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (viz [anonymizována dvě slova] drah ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). Při přepravních kontrolách, o nichž bylo v každém jednom případě sepsáno potvrzení o nedodržení [anonymizováno] a které žalovaný podepsal, byla žalovanému pověřenou osobou v souladu s přepravními podmínkami uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 121 Kč, 50 Kč a 42 Kč a přirážku k jízdnému vždy ve výši 1 000 Kč (viz potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne [datum], [datum] a [datum], oznámení o závadách ze dne [datum], [datum] a [datum]). 6. Žalobkyně dále soudu předložila listiny vztahující se k postoupení předmětné pohledávky společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], kdy tato měla pohledávku včetně příslušenství postoupit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [země] (viz Rámcová smlouva o smlouvách budoucích ze dne [datum]). Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel, dále měla předmětné pohledávky za žalovaným včetně příslušenství postoupit dne [datum] žalobkyni, a to včetně přílohy [číslo] obsahující seznam převáděných pohledávek (viz Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo]). Soud vzhledem k právnímu hodnocení učiněnému níže, k těmto listinám v rámci skutkového hodnocení nepřihlížel. 7. Předžalobními upomínkami ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek a současně mu oznámil postoupení pohledávky (viz předžalobní upomínky ze dne [datum]). 8. Z předložených listin (započtení slevy z úplaty za postoupení, uplatnění nároků na vydání bezdůvodného obohacení, seznamu doloženém na č. l. 74-83 spisu, knihy odeslané pošty, listiny odkup [číslo] předložených smluv o postoupení pohledávek) bez možnosti bližší specifikace, neučinil soud žádné relevantní skutkové zjištění. <i>9. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>10. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen jízdenka) platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč.</i> 12. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu vyplývajícího z předmětné smlouvy o přepravě osob, byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda na žalobkyni přešla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Smlouvou o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal). Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 13. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jako postupníkem, která poté postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, byla uzavřena postupní smlouva, na jejímž základě by byla účinně postoupena právě žalovaná pohledávka. Vzhledem k tomu, že podle citované rámcové Smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek (dále jen„ rámcová smlouva“) mělo být ke konkrétnímu postoupení jednotlivých souborů pohledávek dále užito dle terminologie rámcové smlouvy budoucích postupních smluv, a proto až ve chvíli sjednání a podepsání této budoucí postupní smlouvy měly být konkrétní soubory pohledávek převedeny na postupníka, přičemž tyto smlouvy, jež by postoupení pohledávek, které jsou předmětem tohoto sporu prokazovaly, soudu nebyly doloženy, a to i přes to, že žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 12. 2021, č.j. 26 C 160/2021-33 k tomuto předložení vyzvána. Soudu byly následně doloženy pouze listiny s názvem„ smlouva o postoupení pohledávek“, ze kterých ovšem nelze prokázat a vyčíst, zda k převodu pohledávek, jež jsou předmětem tohoto sporu, skutečně došlo, když jednotlivé pasáže jsou bez bližšího vysvětlení ze strany žalobkyně vyčerněny, a z doložených seznamů, jakožto příloh těchto smluv, sic obsahujících výčet jednotlivých dlužníků, nebylo prokázáno, že tyto obsahují taktéž pohledávky za žalovaným. Z toho důvodu má soud za prokázanou existenci smluvního vztahu vztahujícímu se k opakovanému úplatnému převodu pohledávek vůči třetím osobám z titulu porušení [anonymizováno] řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu mezi postupitelem a postupníkem, nicméně již nikoliv, že předmětné pohledávky za žalovaným skutečně přešly na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jakožto postupníka, tak, aby tato následně mohla tyto převést na žalobkyni. 14. Nadto z rámcové smlouvy vyplývá, že účinnost postoupení pohledávek v rámci příslušného seznamu byla vázána na zaplacení úplaty za postoupení takového souboru pohledávek, přičemž byla žalobkyně povinna tvrdit a prokázat, že k takovému zaplacení úplaty došlo. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že úplata za postoupení žalovaných pohledávek byla zaplacena. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalovaných pohledávek ze strany žalobkyně prokázáno nebylo. 15. Zaplacení úplaty za žalované pohledávky pak soud nemohl usuzovat ani z oznámení o postoupení pohledávky vtělené do jednotlivých předžalobních výzev, neboť nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že tyto byly dodány do dispoziční sféry žalovaného a tedy řádně doručeny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Jako notifikační úkon pak nemůže obstát ani žaloba, neboť ta nebyla učiněna postupitelem. 16. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně neproká