28 C 188/2022-23 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 21 000 Kč do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky si strany sjednaly jednorázovou sankci ve výši 300 Kč. Žalovanou částku tvoří jistina ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč po odpočtu úhrad žalovaným v celkové výši 5 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu. Pro případ, že by se soud neztotožnil se závěrem žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, žalobkyně navrhla, aby soud posoudil věc jakožto bezdůvodné obohacení. 2. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne [datum], z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] a zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splácení. Smlouva byla podepsána SMS podpisem dne [datum] (smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]). Na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka 30 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], odeslané žalovanému téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek). 4. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se prostřednictvím webové stránky [webová adresa] nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo, čímž uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. 5. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný předmětnou smlouvu zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené smlouvě chybí podpis žalovaného a není z ní zřejmý ani jiný způsob jeho akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal prostřednictvím internetu a zadáním bezpečnostního kódu odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, nikterak neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru, a že ji projevil skutečně žalovaný. 6. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud uhradil částku 5 500 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 24 500 Kč. 7. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru. 8. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. 9. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do [datum]). Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,5%. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 000 Kč od [datum] do zaplacení. 10. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 24 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 24 500 Kč pouze za období, kdy byl žalovaný se zaplacením v prodlení od [datum] do zaplacení v požadované výši 8,25 % ročně. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně (50,8 %) a žalovaného byl téměř shodný.