35 C 189/2022-21 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, jímž se domáhala zaplacení částky 4 500 Kč jako přirážky k jízdnému s odůvodněním, že žalovaná ve dnech [datum], [datum] a [datum] použila veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobkyně, a neprokázala se na výzvu kontrolní osoby platnou jízdenkou, čímž porušila smluvní přepravní podmínky žalobkyně, a proto byla žalované kontrolní osobou žalobkyně uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému. 3. Žalovaná se k věci vyjádřila prostřednictvím opatrovníka, který uvedl, že neuznává nárok na úhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která trpí mentální poruchou, je od [datum] dlouhodobě hospitalizována v KNTB ve [obec] a následně v Odborném léčebném ústavu [obec]. Dále uvedl, že je přesvědčen, že by žalobkyni nevznikly žádné náklady, pokud by výzvy žalobkyně byly řádně doručeny, tj. přímo opatrovníkovi. 4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 5. Žalovaná se dne [datum] v 12:15 hod. na lince [číslo] přepravovala vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez jízdního dokladu. Při přepravní kontrole, o níž byl sepsán zápis [číslo] ([číslo]), byla žalované pověřenou osobou v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými v době přepravy uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 6. Žalovaná se dne [datum] v 17:16 hod. na lince [číslo] přepravovala bez jízdního dokladu, přičemž o přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo] ([číslo]), načež byla žalované pověřenou osobou v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými v době přepravy uložena povinnost zaplatit další přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 7. Žalovaná se dne [datum] v 7:32 hod. na lince [číslo] přepravovala bez jízdního dokladu, přičemž o přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo] ([číslo]), načež byla žalované pověřenou osobou v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými v době přepravy uložena povinnost zaplatit další přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Ani v jednom případě žalovaná k úhradě přirážky žalobkyni ničeho nezaplatila. <b>Právní posouzení věci</b> 8. Obecná úprava smlouvy o přepravě osob je obsažena v § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), s tím, že dle § 2578 o. z. podrobnější právní úpravu osobní přepravy stanoví přepravní řády. <i>9. Podle § 4 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška“), se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem.</i> <i>10. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu. Podle odst. 6 téhož ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>11. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle odst. 3 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> <i>12. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním odkladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné údaje k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 5 písm. b) tohoto ustanovení cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odst. 4 písm. d)). Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i> 13. Tím, že žalovaná nastoupila do vozidla provozovaného žalobkyní, byla mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím ve dnech [datum], [datum] a [datum] uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. o. z., jejímž obsahem byl zejména závazek žalobkyně přepravit cestujícího řádně a včas do místa určení a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) podle tarifu žalobkyně. Žalovaná však v každém jednotlivém případě povinnost zaplatit jízdné porušila, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené žalobkyní neprokázala platným jízdním dokladem. Žalované tak v souladu s § 18a zákona č. 111/1994 Sb. a § 37 zákona č. 266/1994 Sb. vznikla v každém jednotlivém případě povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, která podle Smluvních přepravních podmínek vydaných žalobkyní a jejich přílohy [číslo] činí u přirážek od [datum] částku 1 500 Kč. Přirážka k jízdnému byla splatná v den předmětné přepravy. Žalovaná na dlužnou částku 4 500 Kč (3 × 1 500 Kč) dobrovolně ničeho neuhradila, pročež ji k tomu zavázal soud při shledání důvodnosti žalobního nároku svým rozhodnutím. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 14. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 4 500 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH 21 % ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 1 368 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Co se týče sdělení opatrovníka žalované, že neuznává nárok na náhradu nákladů řízení, neboť by náklady žalobkyni nevznikly, pokud by výzvy zaslala přímo jemu a nikoli žalované, k tomuto soud uvádí následující. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 3. 3. 2014, č. j. 15 Nc 2401/2014-20, bylo řízení ve věci posouzení svéprávnosti žalované zastaveno s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že žalovaná trpí pouze lehkou mentální retardací a z důvodu požívání alkoholu není schopna hospodařit s penězi, je na místě posouzení mírnějších opatření, než je omezení svéprávnosti. Z tohoto důvodu jí byl ustanoven opatrovník. Žalovaná však nebyla omezena ve svéprávnosti, proto soud i ostatní subjekty musí jednat přímo s žalovanou. Veškeré písemnosti tak byly soudem zaslány přímo žalované. Proto není přiléhavé odůvodnění opatrovníka, který navrhuje neuložit žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení, které by dle jeho názoru vůbec nevznikly, pokud by bylo jednáno přímo s ním. Plně svéprávná žalovaná je povinna si zajistit své záležitosti především sama, a pokud je třeba, má jí v tom být nápomocen opatrovník. Opatrovník tak v dané situaci, kdy mu bylo známo, že žalovaná je dlouhodobě hospitalizovaná, měl její záležitosti zajišťovat s o to větší pečlivostí. Pokud tedy opatrovn