36 C 239/2022-52 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] (ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]) distančním způsobem. Pohledávka představuje jistinu ve výši 12 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 451 Kč, náklady na upomínání (označené jako kapitalizovaný úrok) ve výši 150 Kč, úrok ve výši 2 249 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 459,30 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od 11. 12. 2021 do zaplacení. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 150 Kč představující kapitalizovaný úrok. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], nepodepsanou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] a nepodepsané obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ smlouva“). Podle smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 12 500 Kč se splatností 9. 6. 2015. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] byla částka v celkové výši 12 500 Kč na účet, jehož majitelem je žalovaný připsána. Podle obchodních podmínek smlouvy o úvěru okamžik uzavření znamená v případě uzavření první smlouvy mezi klientem a věřitelem okamžik splnění poslední z následujících podmínek: i) generování návrhu smlouvy věřitelem, ii) přijetí návrhu smlouvy klientem prostřednictvím provedení registrace a odeslání verifikační platby. V obchodních podmínkách je dále vysvětlen pojem verifikační platba, která znamená převod částky ve výši 1 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele, identifikované příslušným variabilním symbolem dle článku 3.7 těchto obchodních podmínek. Dle článku 3.7 obchodních podmínek se jakákoliv částka splatná podle smlouvy věřiteli považuje za zaplacenou připsáním na účet věřitele, pokud byla klientem řádně identifikována uvedením variabilního symbolu, který je uveden na faktuře. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách jejího právního předchůdce byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Žalobkyně k prokázání procesu sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, že žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil registrační formulář, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu, poskytl kopii občanského průkazu a provedl verifikační platbu. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal a zasláním verifikační platby odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však neprokázala. Na bankovní účet žalobkyně byla sice dne [datum] převedena částka 1 Kč z bankovního účtu žalovaného, ovšem platba byla provedena více než rok před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně tedy neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalovanému na jeho účet částku 12 500 Kč, na jejíž vrácení měla žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (ustanovení § 2991 o. z). Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 12 500 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do 10 dnů po obdržení dopisu oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaným dne 17. 12. 2021 (oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu) a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 20. 12. 2021. Splatnost pohledávky nastala 30. 12. 2021. Ode dne následujícího se tedy žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 31. 12. 2021 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 8,5 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 12 500 Kč za dobu od 10. 6. 2015 do 8. 11. 2021 v kapitalizované výši 6 459,30 Kč a od 11. 12. 2021 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 31. 12. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.