39 C 11/2022-23 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, která představuje nezaplacené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla za období od [datum] do [datum]. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla, ve které bylo sjednáno roční pojistné v celkové výši 3 306 Kč. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné ve výši 1 081,35 Kč za pojistné období od [datum] do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Dlužné pojistné nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. Součástí žalované částky jsou i náklady spojené s upomínáním a vymáháním pojistného ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] ve které se žalovaný zavázal za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], platit pojistné ve výši 3 306 Kč ročně. Žalovaný však neuhradil roční pojistné ve výši 3 495 Kč, které bylo splatné dne [datum]. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu neplacení sjednaného ročního pojistného nejpozději dne [datum], na což byl žalovaný ze strany žalobkyně upozorněn před zánikem i po zániku pojištění. Žalovanému tak vznikl dluh na nezaplaceném pojistném za období trvání pojištění od [datum] do [datum] v poměrné výši 1 081 Kč a nákladech spojených s upomínáním pojistného v celkové výši 200 Kč. Žalovaný svůj dluh žalobkyni nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]. 4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem posuzovat podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou pojistnou smlouvu, ve které se právní předchůdce žalobkyně jako pojistitel zavázal žalovanému jako pojistníkovi poskytnout pojistné plnění v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním a žalovaný se zavázal platit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 občanského zákoníku). Část obsahu smlouvy byla určena odkazem na obchodní podmínky žalobkyně a rovněž i sazebník poplatků (§ 1751 odst. 1 občanského zákoníku). Předmětem pojistné smlouvy bylo mj. povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jehož obsah vyplývá z ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Pojištění zaniklo marným uplynutí lhůty v trvání nejméně jednoho měsíce, stanovené pojistitelem v upomínce o zaplacení pojistného, ve které byl pojistník zároveň upozorněn na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., § 2804 občanského zákoníku). Jelikož pojištění odpovědnosti zaniklo před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., § 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Žalobkyni vzniklo rovněž právo na plnění sjednaných nákladů za upomínání (§ 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku). Jelikož žalovaný svou smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství. 5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 1 281 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokátka povinna odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 6. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o nezbytná skutková tvrzení na základě výzvy soudu odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokátky žalobkyně.