35 C 250/2023-11 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena vyživovací povinnost žalovaného k datu 31. 8. 2023 s tím, že se s žalovaným, jeho synem, na ukončení vyživovací povinnosti dohodl, přičemž toto tvrzení podložil dohodou ze dne 9. 10. 2023. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 8. 2011, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 9. 2011 byla žalobci jakožto otci žalovaného stanovena vyživovací povinnost k tenkrát nezletilému žalovanému počínaje dnem 22. 9. 2011 částkou 2 500 Kč měsíčně, přičemž žádost žalobce o snížení vyživovací povinnosti byla rozsudkem ze dne 12. 6. 2012, č. j. [číslo jednací], zamítnuta (viz cit. rozsudky). Dohodou ze dne 9. 10. 2023 mezi žalobcem a žalovaným bylo dohodnuto, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci skončila ke dni 31. 8. 2023 (viz dohoda o zrušení vyživovací povinnosti ze dne 9. 10. 2023). <b>Právní posouzení věci</b> <i>4. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.</i> <i>5. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se živit sám.</i> 6. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně byla žalobci stanovena vyživovací povinnost k žalovanému ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 9. 10. 2023 dohodu o zrušení vyživovací povinnosti, v níž se dohodli na zrušení vyživovací povinnosti ke dni 31. 8. 2023. Vzhledem k výše uvedenému soud došel k závěru, že povinnost žalobce přispívat na výživu žalovaného skončila, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a v souladu s § 911 o. z. výživné ke sjednanému dni 31. 8. 2023 zrušil. Lze mít přitom i s ohledem na věk žalovaného, který ke dni 13. 10. 2023 dovršil 26 let, za to, je žalovaný schopen se živit sám. <b>Náklady řízení</b> 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jeho práva. Jelikož žalobce v petitu návrhu uvedl, že o nákladech řízení má být rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo, je nutno tento jeho úkon dle obsahu vykládat jako vzdání se práva na náhradu nákladů řízení. Žalobce projevil svou vůli stran nákladů řízení jednoznačně, srozumitelně a určitě, a tento úkon není v logickém rozporu s jiným jeho procesním úkonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5713/2017), proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznala rozhodl tak, jak je uvedeno v odst. II. výroku.