11 C 145/2024-18 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené účastníky , datum, distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka , částka, představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za službu „presto“ ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný svého práva v řízení nevyužil a ve věci se nevyjádřil.3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím jejích internetových stránek www.flexifin.cz, na kterých žalovaný požádal o poskytnutí úvěru vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na jejichž základě žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla dle žalobkyně se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil, a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslány na jím uvedenou e-mailovou adresu. Předložená smlouva o úvěru však nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen, neboť podpis této smlouvy tak, jak byl žalobkyní osvědčen, nevypovídá nic o skutečnosti, že tuto smlouvu podepsal žalovaný. I když je na konci smlouvy uvedeno jméno žalovaného a určitá parafa podpisu, není postaveno najisto, že se skutečně jedná o podpis žalovaného, neboť tento nebyl žádným způsobem ověřen. Nelze navíc odhlížet, že jediný elektronický podpis, který je k souboru smlouvy připojen je podpis , jméno FO, (, e-mail, ) a nikoliv žalovaného, údaje k této osobě pak není možné spárovat ani s žalovaným, ani s žlaobkyní. Z předložené smlouvy tedy není možné dovodit, že by ji žalovaný skutečně uzavřel.4. O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně sice relevantní skutečnosti tvrdí (břemeno důkazní), avšak tato hodnověrně neprokazuje (břemeno důkazní), když předložené důkazy mají dílem pochybnou a dílem nedostatečnou důkazní relevanci. Nejedná-li se o zákonem předpokládané situace, kdy soud dokazování neprovádí, nelze nároku vyhovět pouze na základě tvrzení žalobkyně., právnická osoba, jednání soudu dne , datum, se žalobkyně nedostavila, čímž se vzdala práva být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, ke kterým skutečnostem je třeba označit důkazy. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný smlouvu, od níž žalobkyně dovozuje svá práva (a povinnosti), vůbec uzavřel.6. V řízení bylo ale prokázáno, že na účet žalovaného byla od žalobkyně připsána dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, [viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli].7. Při závěru o neplatnosti smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně tedy žalovanému plnila bez právního důvodu, čímž se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byla ochuzena. Žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit poskytnutou částku , částka, , k jejímuž zaplacení jej soud zavázal (výrok , právnická osoba, části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, soud žalobu zamítl (výrok II.).8. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván žalobou, která byla žalovanému doručena dne , datum, , čímž splatnost nastala dne , datum, , a neboť toho dne k zaplacení nedošlo, je žalovaný od , datum, v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12,75 %). Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto mohlo být přiznáno pouze z částky, v níž byla žaloba důvodná, a pouze za období, kdy byl žalovaný v prodlení, v zákonné sazbě, jež odpovídá počátku prodlení.9. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky , částka, (, částka, + 878,10 + zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, ) a částky , částka, (, částka, + zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, ) vyjádřeným v procentuální výši 60 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 20 % (60 % - 40 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení ve výši , částka, se sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, [3×, částka, dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši , částka, [tj. 3×, částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby] a částky , částka, odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (20 % z , částka, ) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.10. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a