36 C 101/2024-99 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení neuhrazených pohledávek ze smluv o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, . Smlouvy uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce“). Žalované byl v obou případech vyplacen úvěr bezhotovostně nejprve ve výši , částka, a následně ve výši , částka, , celkem tedy ve výši , částka, .2. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, (smlouva 1) žalobkyně žalovala na jistině , částka, , na poplatcích , částka, , na kapitalizovaném úroku , částka, za dobu od , datum, do , datum, a dále 19,90% p.a. úrok z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně opírala o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní.3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, (smlouva 2) žalobkyně žalovala na jistině , částka, , na poplatcích , částka, , na kapitalizovaném úroku , částka, za dobu od , datum, do , datum, a dále 17,90% p.a. úrok z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně opírala o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).5. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce s žalovanou uvedené smlouvy uzavřela (rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, , návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ), žalovaná na jejich základě vyčerpala částku v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, ) a uhradila , částka, (výpis z účtu žalované za období od , datum, do , datum, ), a že obchodní společnost , právnická osoba, . jako postupitel žalované pohledávky postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr ze smlouvy 1, žalobkyně uvedla, že ji její právní předchůdce prověřil především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně předložila protokol o ověření úvěruschopnosti žalované, jehož součástí jsou vstupní informace, které měla žalovaná v době žádosti bance deklarovat zadáním do formuláře banky. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná a její příjmy činí , částka, . Deklarované výdaje činí celkem , částka, , a to výdaje na bydlení ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a další výdaje (blíže nespecifikované) ve výši , částka, . Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti banka deklarovaný příjem ověřila s využitím komplexního statistického nástroje. Deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti navýšili, přičemž zohlednili výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček ve výši , částka, , výdaje na bydlení ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a ostatní výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně dále předložila náhled do registrů, ze kterého vyplývá, že žalovaná měla 11 splátkových a 2 nesplátkové úvěry s celkovým splátkovým zatížením , částka, . Z výpisu z účtu žalované předloženého žalobkyní za období od , datum, do , datum, vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy 1 činil zůstatek na tomto účtu , částka, [výpis z běžného účtu]. Listiny, z nichž by vyplýval příjem a výdaje žalované, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila.7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr ze smlouvy 2, žalobkyně uvedla, že ji její právní předchůdce prověřil především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně předložila protokol o ověření úvěruschopnosti žalované, jehož součástí jsou vstupní informace, které měla žalovaná v době žádosti bance deklarovat zadáním do formuláře banky. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná a její příjmy činí , částka, . Deklarované výdaje činí celkem , částka, , a to výdaje na bydlení ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a rodinné náklady a ostatní (blíže nespecifikované) ve výši , částka, . Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti banka deklarovaný příjem ověřila s využitím komplexního statistického nástroje. Deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti navýšili, přičemž zohlednili výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček ve výši , částka, , výdaje na bydlení ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a ostatní výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně dále předložila náhled do registrů, ze kterého vyplývá, že žalovaná měla 12 splátkových a 2 nesplátkové úvěry s celkovým splátkovým zatížením , částka, . Z výpisu z účtu žalované předloženého žalobkyní za období od , datum, do , datum, vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy 2 činil zůstatek na tomto účtu -, částka, [výpis z běžného účtu]. Listiny, z nichž by vyplýval příjem a výdaje žalované, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrových smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spot