36 C 247/2024-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 437,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 437,30 Kč za dobu od 14. 4. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaný dne 25. 5. 2023 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy vyčerpal částku 23 437,30 Kč, která byla splatná dne 13. 4. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru nerozporoval. Dovolával se však její neplatnosti, neboť nebyla řádně posouzena jeho úvěruschopnost. V jaké výši úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel, nebyl schopen říct. Má však zato, že se tyto částky fakticky rovnají. Z účasti u jednání se omluvil.3. Žalobkyně se z účasti u jednání rovněž omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 25. 5. 2023 byla mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč [smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 25. 5. 2023]. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Současně byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Ke svým tvrzením žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádný důkaz. Dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, připsána částka ve výši 10 000 Kč, dne , datum, částka ve výši 5 560 Kč, dne , datum, částka ve výši 3 600 Kč a dne , datum, částka ve výši 2 947 Kč. Dne , datum, došlo k úhradě ve výši 956,58 Kč, dne , datum, k úhradě ve výši 4 604,22 Kč, dne , datum, k úhradě ve výši 6 546,99 Kč a dne , datum, k úhradě ve výši 9 999,21 Kč [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , platební informace]. Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni [smlouva o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , listina o převodu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, , seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku].5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Úvěrující je povinen řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.11. Soud přitom podle zákona o spotřebitelském úvěru k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Nadto námitku neplatnosti uplatnil i samotný žalovaný.12. Jak bylo uvedeno v bodu 4 rozsudku, žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce ověřoval před uzavřením smlouvy o úvěru příjmy, výdaje a míru zadlužení žalovaného, neboť nepředložila důkaz o tom, že se její právní předchůdce úvěruschopností žalovaného vůbec zabýval. Žalobkyně uvedla, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného byl porovnáván doložený příjem a deklarované výdaje. Jaký byl příjem žalovaného a jak vysoké byly jeho výdaje, neuvedla. Současně neuvedla, zda a případně v jaké výši byly zjištěny další závazky žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala.13. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka v celkové výši 22 107 Kč, přičemž uhradil celkem 22 107 Kč, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.14. Zamítl-li soud žalobu zcela, příslušelo žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalovanému jako účelně vynaložené přiznal náklady řízení v celkové výši 5 712 Kč sestávající z odměny za zastupování žalovaného advokátem ve výši 4 120 Kč [2×2 060 Kč (počítáno ze základu 23 437,30 Kč) dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a vyjádření žalovaného ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (tj. 2×300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke dvěma shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 992 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného.