36 C 278/2023-26 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 57 566 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná částka představuje dlužnou cenu za spotřebovanou elektřinu dodanou v období od 1. 1. 2023 do 25. 7. 2023 na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 82 238 Kč s datem splatnosti 14. 8. 2023, žalovaný však uhradil pouze částku 24 672 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb, na základě které byla žalobkyně zavázána dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [obec a číslo], [PSČ] [obec] v sazbě distribuce D 45d při hodnotě hlavního jističe 3×40A a žalovaný zavázán žalobkyni zaplatit cenu elektřiny dle produktu/ceníku KAMARÁD/BRONZ. V období od 1. 1. 2023 do 25. 7. 2023 odebral žalovaný od žalobkyně elektřinu v množství 16, 3020 MWh. Cena za uvedené množství elektřiny, její distribuci a související služby představovala po zdanění částku a započtení žalovaným uhrazených záloh částku 82 238 Kč. Na cenu za elektřinu v této výši žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] s datem splatnosti 14. 8. 2023. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalovaný tuto svou smluvní povinnost nesplnil, když žalobkyni neuhradil ve lhůtě splatnosti cenu za odebrané služby dodávky elektřiny v období od 1. 1. 2023 do 25. 7. 2023 ve výši 82 238 Kč. Jelikož uhradil pouze částku 24 672 Kč, zavázal jej soud k zaplacení zbývající částky ve výši 57 566 Kč tímto rozsudkem. Protože žalovaný nezaplatil žalobkyní vyúčtovanou cenu ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením částky 57 566 Kč dne 15. 8. 2023, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 15 % ročně). Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, náleželo by jí tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování, zda žalobkyni soud toto právo přizná, soud ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. přihlížel k tomu, zda bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k žalobou požadovanému plnění. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti předložila předžalobní upomínku ze dne [datum]. Ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána usnesením ze dne 7. prosince 2023, č. j. 36 C 278/2023-21, neoznačila a nepředložila žádný důkaz k prokázání toho, že žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala. Zřejmým účelem právní úpravy obsažené v ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. je, aby žalobkyně svým chováním (zasláním výzvy na adresu, na níž žalovaný podle jí známých údajů přebírá nebo má možnost přebírat doručované písemnosti) žalovanému poskytla možnost předejít zahájení soudního řízení a splnit jeho existující dluh, a to tak, aby ještě před podáním žaloby byl k případnému splnění dluhu žalovanému ponechán rozumný časový prostor. K naplnění tohoto účelu je tedy významné zabývat se zejména tím, zda bylo prokázáno, že žalobkyní byla zaslána (předána k poštovní či jiné přepravě) listina, jejímž obsahem byla výzva k poskytnutí žalobou požadovaného plnění, a dále zda byla taková výzva zaslána žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na jeho poslední známou adresu. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaslala. Nevyzvala-li žalobkyně žalovaného řádně k plnění před podáním žaloby, soud jí přes její úspěch v řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).