44 C 226/2024-20 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení částky 39 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že coby pronajímatelé uzavřeli s žalovaným a další osobou coby nájemci dne 27. 9. 2023 nájemní smlouvu, dle níž se žalovaný zavázal hradit měsíčně nájemné ve výši 26 000 Kč, které bylo splatné vždy do 25. dne měsíce předem. Dohodou stran došlo k ukončení nájemní smlouvy ke dni 15. 2. 2024. Žalovaný a druhý nájemce potvrdili, že ke dni ukončení nájmu dluží 39 000 Kč. Dlužnou částku však neuhradili. Žalobci požadují po žalovaném dále úrok z prodlení z dlužné částky od 26. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání, vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne 27. 9. 2023 si žalobci jakožto pronajímatelé a žalovaný a , jméno FO, (dále jen „další nájemce“) jakožto nájemci sjednali nájemní smlouvu (dále jen „smlouva“), na jejímž základě přenechali žalobci žalovanému a dalšímu nájemci za účelem provozování autoservisu, pneuservisu apod. vnitřní část haly – dílnu na adrese , adresa, (dále jen „předmětný prostor“). Strany si sjednaly měsíční nájemné ve výši 26 000 Kč, splatné dopředu, nejpozději 25. dne kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího měsíci, za nějž je nájemné placeno (viz nájemní smlouva ze dne 27. 9. 2023). Žalovaný a další nájemce nehradili nájemné řádně a včas, za období od 1. 10. 2023 do 15. 2. 2024, tj. za 4,5 měsíce, dlužili nájemné v celkové výši 117 000 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně), pročež došlo k ukončení nájemní smlouvy dohodou mezi pronajímateli a nájemci ke dni 15. 2. 2024. Ke dni uzavření dohody žalovaný a další nájemce dlužili na nájemném a spotřebovaných energiích částku 39 000 Kč (po provedení částečných úhrad a započtení jistoty), jejíž výši uznali a potvrdili svými podpisy (viz potvrzení o úhradě dlužného nájemného ze dne 5. 2. 2024). Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy odeslané mu právním zástupcem žalobkyně (viz předžalobní výzva ze dne 28. 4. 2024, podací stvrzenka).5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle § 2302 odst. 1 o. z., ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.7. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Žalovaný dluh na nájemném a službách z titulu nájemní smlouvy dle § 2302 a násl. o. z. ve výši 39 000 Kč vůči žalobcům uznal co do důvodu i výše. Dle § 2053 o. z. tak nastala vyvratitelná právní domněnka, že dluh k datu uznání v uznané výši trval. Bylo tak na žalovaném, zda domněnku existence dluhu vyvrátí. Žalovaný však zůstal v řízení pasivním a domněnka existence dluhu zůstala nevyvrácena. Proto byl žalovaný zavázán k zaplacení žalované částky žalobcům, kteří byli ze smlouvy oprávněni společně a nerozdílně (výrok I.). Pro úplnost lze uvést, že žalovaný a další nájemce byli ze smlouvy zavázáni společně a nerozdílně a bylo na žalobcích, na kterém dlužníkovi budou své právo uplatňovat.12. Nezaplatil-li žalovaný měsíční nájemné vždy do data splatnosti, tj. vždy do 25. dne kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího měsíci, za nějž je nájemné placeno, ocitl se vždy dnem následujícím v prodlení s jeho zaplacením, pročež tímto dnem až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení z těchto částek podle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. při prodlení v roce 2023 činí výše úroku z prodlení 15 %, v roce 2024 činí 14,75 % ročně. Žalobci v řízení požadovali úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z celkové částky 39 000 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, tj. za kratší období, než na jaké mají nárok, pročež jim soud při vázanosti jejich návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období a žalovaného k jeho zaplacení zavázal rovněž svým rozhodnutím (výrok I.).13. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.14. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobcům vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslali výzvu k plnění.15. Žalobci a) vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 6 550 Kč. Tyto sestávají z poloviny zaplaceného soudního poplatku ve výši 780 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 5 320 Kč [2,5× 2 128 Kč dle § 7, § 8 odst. 1, sníženého o 20 % dle § 12 odst. 4 adv. tar. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.], náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč [tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby, koeficient 0,5 použit pro zastupování dvou osob]. Náhradu nákladů řízení ve výši 6 550 Kč je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce a) – výrok II.16. Žalobci b) vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 6 550 Kč. Tyto sestávají z poloviny zaplaceného soudního poplatku ve výši 780 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 5 320 Kč [2,5× 2 128 Kč dle § 7, § 8 odst. 1, sníženého o 20 % dle § 12 odst. 4 adv. tar. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.], náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč [tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby, koeficient 0,5 použit pro zastupování dvou osob]. Náhradu nákladů řízení ve výši 6 550 Kč je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce b) – výrok III.17. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.