19 C 153/2025-83 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 74 704,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , sídlem , adresa, (dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli dne 5. 2. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný celkem částku 74 704,70 Kč. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a původní věřitelka uzavřeli dne 5. 2. 2024 úvěrovou smlouvu, která umožnila žalovanému na žádost čerpat úvěr až do úvěrového limitu 50 000 Kč. Smluvní úrok z úvěru činí 0,4026 % denně, tj. 146,95 % ročně (viz úvěrová smlouva ze dne 5. 2. 2024). Žalovaný čerpal celkem částku 144 304 Kč a uhradil na úvěr celkem 191 498,93 Kč (viz výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 12. 2023 do 28. 2. 2025, listina označená „Data from Ledger“).4. Z předložených důkazů nevyplývá, zda byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem byla či měla být zjišťována a ověřována. Z výpisu z účtu žalovaného, který si žalobkyně vyžádala od banky žalovaného, vyplývá, že žalovaný čerpal v období dvou měsíců před uzavřením smlouvy několik úvěru od různých společností, Žalovaný si v období tří měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy s původní věřitelkou vzal větší množství půjček od různých společností, kterými patrně hradil své velké útraty za hazard, které v některých dnech, jako např. 11. 12. 2023, přesahovaly i deset tisíc korun (viz viz výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 12. 2023 do 28. 2. 2025).5. Dne 27. 1. 2020 uzavřela původní věřitelka coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek (dále jen „postupní smlouva“), jejíž předmětem je opakovaný prodej pohledávek a jejich postoupení na žalobkyni. Původní věřitelka může dle postupní smlouvy požadovat jednou za měsíc po žalobkyni, aby od ní koupila soubor pohledávek, a to poté, co poskytne žalobkyni datový soubor, který obsahuje všechny relevantní informace a podklady nezbytné k vymáhání postupovaných pohledávek. Postoupení se stává účinné dnem, kdy žalobkyně akceptuje pohledávky a uhradí úplatu za ně. Původní věřitelka je povinna do patnácti dní po skončení každého kalendářního měsíce poskytnout žalobkyni listinu o převodu, a to jako důkaz o postoupení pohledávek (viz postupní smlouva ze dne 27. 1. 2020). Dopisem původní věřitelky ze dne 14. 3. 2025, který byl žalovanému odeslán téhož dne prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Dopis nebyl opatřen žádným podpisem (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2025). Ve stejný den byla žalovanému odeslána právním zástupcem žalobkyně výzva, ve které byl vyzván k uhrazení dlužné částky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 3. 2025).6. Žalobkyně soudu předložila listinu – dokument v elektronické podobě nazvaný jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka obsahující sloupce označené (zleva doprava) RefNo, jméno, příjmení, rodné číslo, částka, VS. Jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na jednom z řádků v seznamu je napsáno následující (v sloupcích zleva doprava): , hodnota, , , jméno FO, , , jméno FO, , , hodnota, , 74704,70, , hodnota, . Lze sice dovodit, že se jedná o seznam o pohledávek, není však nijak označen ani datován a nelze tak určit, ke které konkrétní postupní smlouvě se vztahuje, resp. zda se vztahuje ke shora uvedené smlouvě o postoupení pohledávek.7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.9. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami úvěrové smlouvy byli žalovaný a původní věřitelka. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní dne 27. 1. 2020 postupní smlouvu, dle které má k postupování pohledávek docházet na opakující se bázi, kdy je původní věřitelka oprávněna jednou za měsíc požadovat po žalobkyni, aby od ní koupila pohledávky, přičemž postoupení pohledávek nabývá účinnosti dnem, kdy dojde k akceptaci pohledávek a zaplacení úplaty za ně. Důkazem o postoupení pohledávek má být listina o převodu. Žalobkyně ale ke své žalobě nepřiložila žádnou listinu o převodu. Chybí i jakýkoli jiný doklad o tom, že by došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, např. doklad o zaplacení úplaty nebo akceptace pohledávky. Předložila pouze seznam pohledávek, který ale není označen ani datován a nelze tak z něj dovodit, k jaké postupní smlouvě se vztahuje či z jakého data je. Uvedené nedostatky by mohly být zhojeny platným notifikačním úkonem postupitele, tj. původní věřitelky. Notifikační dopis sice žalobkyně předložila, notifikace ale byla učiněna bez podpisu, listina tak nemá náležitosti právního jednání.11. V daném případě nebylo prokázáno postoupení pohledávky a rovněž absentuje i řádná notifikace ze strany původní věřitelky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne 16. 12. 2025 nezúčastnila, se tak tímto vzdala možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, ke kterým tvrzením je třeba doplnit důkazy k jejich prokázání. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).12. Soud nadto dodává, že i kdyby žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci, tak by soud žalobu zcela zamítl. Soud by vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila, že by původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), shledal úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace by tak posoudil právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši načerpané částky 144 304 Kč, přičemž by soud zohlednil úhrady žalované v celkové výši 191 498,93 Kč a došel tak k závěru, že žalovaný již bezdůvodné obohacení zcela uhradil. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 by žalobkyně navíc neměla nárok ani na úrok z prodlení.13. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšným, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a žádné náklady žalovaného rovněž nevyplývají z obsahu spisu. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).