19 C 194/2025-64 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 254 290 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“), která v České republice vystupovala pod obchodní značkou , právnická osoba, Uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr v celkové výši 305 400 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Uvedená částka byla poukázána na bankovní účet žalovaného. Smlouvou o postoupení portfolia smluv o úvěrech, kterou uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní dne 18. 9. 2023, se žalobkyně stala s účinností od 1. 11. 2023 smluvní stranou uvedené smlouvy o úvěru namísto právní předchůdkyně. Žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s plněním splátek, proto byl žalobkyní ke dni 31. 7. 2024 úvěr zesplatněn.2. Žalovaný se ve věci se nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalovaným a právní předchůdkyní byla dne 28. 7. 2022 sjednána smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 305 400 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně se smluvním úrokem ve výši 10,99 % a s úhradou za pojištění ve 108 měsíčních splátkách ve výši 4 907 Kč. Žalovanému byla právní předchůdkyní dne 5. 8. 2022 poskytnuta částka 305 400 Kč. Část úvěru byla použita na úhradu interního úvěru č. , hodnota, ve výši 58 400 Kč a část byla použita na úhradu externího úvěru ve výši 147 000 Kč (viz Žádost/Smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, , transakční historie, protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , právnická osoba, ).4. Ke svým osobním a sociálním poměrům žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů/dětí a žije s dvěma vyživovanými dětmi ve věku 11 a 6 let ve společné domácnosti. Ke svým příjmům uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, a jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč. K výdajům uvedl, že celkové náklady domácnosti činí 10 000 Kč. Právní předchůdkyně k tomu stanovila životní výdaje žalovaného ve výši 6 449 Kč na základě dat, které jí žalovaný sdělil, v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Právní předchůdkyně provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v registru CBCB a v SOLUS. Z insolvenčního rejstříku zjistila, že v době uzavření smlouvy nebylo proti žalovanému vedeno žádné insolvenční řízení. Z registru CBCB získala právní předchůdkyně informace, že měl žalovaný ke dni 28. 7. 2022 závazky v podobě osobního úvěru u , právnická osoba, s celkovou dlužnou částku ve výši 147 000 Kč a s měsíčními splátkami ve výši 2 785 Kč (viz údaje pro posouzení žádosti o klasický a/nebo revolvingový úvěr, žádost/smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, , protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , právnická osoba, ).5. Právní předchůdkyně uzavřela s žalobkyní dne 18. 9. 2023 smlouvu o postoupení portfolia ve znění dodatku ze dne 31. 10. 2023, dle které došlo s účinností k 1. 11. 2023 k postoupení úvěrových, rámcových a pojistných smluv uvedených v seznamu, který tvoří přílohy č. 3 až 2671 notářského zápisu , spisová značka, (viz notářský zápis , spisová značka, sepsaný dne 1. 11. 2023). V příloze č. 1049 je uvedena smlouva č. , hodnota, uzavřená s žalovaným dne 28. 7. 2022 (viz příloha č. 1049 k notářskému zápisu , spisová značka, ). Dopisem ze dne 2. 11. 2023 oznámila právní předchůdkyně společně s žalobkyní žalovanému, že smlouvy, které byly uzavřeny s právní předchůdkyní, přebírá žalobkyně (viz oznámení o převzetí smluv). Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 73 605 Kč (viz transakční historie). Ke dni 31. 7. 2024 byl úvěr zesplatněn (viz výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 3. 8. 2024). Předžalobní výzvou, odeslanou právním zástupcem žalobkyně dne 13. 3. 2025, byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu do 5 dnů od doručení výzvy (viz oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne 11. 3. 2025).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k datu uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Právní předchůdkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dne 28. 7. 2022 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve částce 305 400 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem a s úhradou za pojištění v ujednaných měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 73 605 Kč.10. Soud se nejdříve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Mezi právní předchůdkyní a žalobkyní byla dne 18. 9. 2023 uzavřena smlouva o postoupení portfolia, o čemž byl dne 1. 11. 2023 sepsán notářský zápis , spisová značka, , což žalobkyně doložila. Dle uvedené postupní smlouvy byly s účinností od 1. 11. 2023 postoupeny žalobkyni úvěrové smlouvy, které jsou uvedené v seznamu tvořící přílohy č. 3 až 2671 notářského zápisu. V příloze č. 1049 je uvedena smlouva o úvěru, která je předmětem žaloby. Je rovněž prokázáno, že bylo postoupení smlouvy žalovanému oznámeno dne 2. 11. 2023 společným oznámením právní předchůdkyně a žalobkyně. Žalobkyně tudíž prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.11. Co se týče smlouvy o úvěru, tak ačkoli lze shledat smluvní konsensus stran, soud shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu.12. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů, které získala od žalovaného a ze třetích stran, tj. z bankovních a nebankovních registrů dlužníků (CBCB/CCB, SOLUS), z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v CBCB a v SOLUS. Lustraci v centrální evidenci exekucí neprokázala. Co se týče příjmů a výdajů žalovaného, tak ve vztahu k příjmům vycházela právní předchůdkyně ze žalovaným deklarované částky a ve vztahu k výdajům vycházela z výše výdajů, kterou uvedl žalovaný, a ze životních výdajů, které stanovila kombinací dat sdělených žalovaným, interních informací, statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. Nejvyšší soud ČR se přitom již v minulosti k otázce posuzování úvěruschopnosti a příjmové a výdajové stránky spotřebitele vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kde podává, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ Žalobkyně argumentuje usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 1522/2020, kde Nejvyšší soud konstatuje, že „jaké množství informací je již možné považovat za dostatečné se přitom může případ od případu lišit a taktéž se liší. Postup věřitelů