19 C 248/2025-64 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 654,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřel dne 19. 8. 2010 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo následně sjednáno poskytování kontokorentního úvěru , produkt, s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, právní předchůdkyně tak ke dni 11. 11. 2024 úvěr zesplatnila. Dne 14. 5. 2025 uzavřela právní předchůdkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla žalobkyni s účinností ke dni 21. 5. 2025 postoupena pohledávka za žalovaným z kontokorentu.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní byla dne 19. 8. 2010 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, dle které se právní předchůdkyně zavázala vést žalovanému běžné, spořící či vkladové účty a ve které je ujednáno poskytnutí kontokorentního úvěru , produkt, povolením debetního zůstatku na běžném účtu. Dne 16. 9. 2021 byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným sjednána dispozice k výše uvedené smlouvě o bankovních produktech a službách, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s povoleným limitem 10 000 Kč (viz smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 19. 8. 2010, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 16. 9. 2021). V důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek právní předchůdkyně ke dni 11. 11. 2024 úvěr zesplatnila (viz oznámení o zesplatnění ze dne 13. 11. 2024) Ke dni 21. 5. 2025 činila jistina úvěru částku 12 954,37 Kč (viz výpis z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, ze dne 21. 5. 2025).4. Právní předchůdkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v registrech BRKI/NRKI. Při posuzování úvěruschopnosti dále vycházela z údajů o osobních poměrech žalovaného a o jeho příjmech a výdajích, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce ve výši 21 726 Kč jakožto mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, , celkový příjem domácnosti činí 90 000 Kč. K výdajům uvedl 0 Kč. Podíl žalovaného na nákladech bydlení stanovila právní předchůdkyně ve výši 25 %. Do výdajů žalovaného započetla právní předchůdkyně výdaje žalovaného uvedené v žádosti o úvěr (0 Kč), částku životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., v tehdejším znění, částku normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, v tehdejším znění, a výši měsíčních splátek dosavadních závazků, které měl u žalobkyně ve výši 3 250 Kč (viz žádost o povolení debetního zůstatku , produkt, , vyjádření , právnická osoba, k procesu posouzení úvěruschopnosti). Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně potvrzením o výši příjmu od zaměstnavatele žalovaného (viz potvrzení o výši příjmu).5. Dne 14. 5. 2025 uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 postupní smlouvy, přičemž dle čl. II odst. 7 této smlouvy dojde k postoupení okamžikem připsání úplaty na účet právní předchůdkyně. V příloze č. 1 postupní smlouvy je pod položkou č. , hodnota, předmětná pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025, příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek). Dne 21. 5. 2025 byla na účet právní předchůdkyně připsána úplata za pohledávky od žalobkyně (viz potvrzení o úplatě) Dopisem ze dne 27. 5. 2025, odeslaným dne 6. 6. 2025, oznámila právní předchůdkyně žalovanému, že byla pohledávka za ním postoupena žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 + podací lístek). Dne 25. 8. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne 25. 8. 2025 + podací lístek).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že právní předchůdkyně a žalovaný si formou dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s povoleným limitem 10 000 Kč, který umožnil žalovanému jít do debetního zůstatku až do výše povoleného limitu.14. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami smlouvy o úvěru byli žalovaný a právní předchůdkyně. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní dne 14. 5. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávky, které byly touto postupní smlouvou postoupeny, jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy. Mezi uvedenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. V souladu s čl. II odst. 7 postupní smlouvy je postoupení pohledávek účinné připsáním úplaty na účet právní předchůdkyně. Žalobkyně doložila, že byla úplata za pohledávky uhrazena dne 21. 5. 2025, tímto dnem tak došlo k postoupení pohledávek dle postupní smlouvy, včetně předmětné pohledávky za žalovaným. Bylo taky doloženo, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Žalobkyně tak prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.15. Soud poté zkoumal, zda je Smlouva, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní, platná, resp. zda právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus žalovaného a právní předchůdkyně být smlouvou vázáni, má soud za to, že je Smlouva neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.16. I když úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která byla platná v době uzavření smlouvy, naznačuje, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti by mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, které se v tomto případě žalovaný nedovolal, je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet a odkázal na rozhodnutí Nej