19 C 250/2025-80 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se, po částečném zpětvzetí žaloby a na to navazujícím částečném zastavení řízení, domáhala zaplacení částky 134 794,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 6. 3. 2024 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,85 % ročně spolu s pojištěním schopnosti splácet úvěr ve 48 měsíčních splátkách ve výši 7 353 Kč. Žalovaný však svůj smluvní závazek řádně a včas neplnil, žalobkyně tak dne 20. 11. 2024 úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 115 574,09 Kč, smluvní pokutu před zesplatněním úvěru v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 400 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru v kapitalizované výši 35 364,42 Kč, úhradu za pojištění schopnosti splácet v celkové výši 1 802 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 97 848,44 Kč. Žalovaný uhradil před zesplatněním na úvěr celkem 36 765 Kč, po zesplatnění již ničeho neuhradil.2. Žalovaný k věci uvedl, že když si bral úvěr u žalobkyně, tak ještě žádné dluhy neměl. Pak si vzal konsolidační úvěr u , právnická osoba, , konsolidaci ale nezvládl. Nyní se dostal do dluhové pasti a na úhradu dluhu nemá peníze, neboť má více dluhů a právě řeší insolvenci. Teď má zaplatit asi 750 000 Kč. Má obstavené účty soudním exekutorem a v rámci exekuce má srážky z platu v částce 14 000 Kč, takže mu z platu zbývá 12 500 Kč na nájem a 1 500 Kč na živobytí. Splácet by mohl maximálně 1 000 Kč měsíčně.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne 6. 3. 2024 podepsal žalovaný jako klient elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalovanému byl rovněž předložen předsmluvní formulář (viz předsmluvní formulář). Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2024, kterým žalovanému sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, s datem akceptace 7. 3. 2024. Součástí oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru ze dne 8. 3. 2024, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem ve výši 72,85 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 7 353 Kč (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně poskytla žalovanému dne 7. 3. 2024 na účet č. , č. účtu, částku 100 000 Kč (viz doklad o vyplacení úvěru, výpis z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024).4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet finančních institucí s žádostí 4, částka expozice činila 1 225 713 Kč, částka limitu celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a kreditních karet činila 0 Kč a dluh po splatnosti činil 0 Kč. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že celkové příjmy žalovaného představovala mzda od , právnická osoba, . ve výši 34 000 Kč. Výše příjmu byla ověřena doklady o platbách od , právnická osoba, , dle kterých byla dne 7. 12. 2023 vyplacena žalovanému mzda ve výši 44 148 Kč, dne 8. 1. 2024 mzda ve výši 29 584 Kč a dne 9. 2. 2024 mzda ve výši 29 398 Kč. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 4 860 Kč s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, stejně jako u počtu dětí v domácnosti, u spoření, splátek a konsolidovaných splátek třetích stran. U výdajů na bydlení je uvedena částka 5 100 Kč. U ostatních výdajů (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena nula. V daném formuláři je také uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení Z předložených důkazů nevyplývá, že by byly ověřeny výdaje žalovaného (viz hodnocení klienta, doklady od , právnická osoba, o platbách mzdy, výpis z NRKI).5. Z výpisu z účtu žalovaného, který si vyžádal soud od jeho banky, vyplývá, že mě žalovaný v období dvou měsíců před uzavřením smlouvy vysoké výdaje, které přesahovaly výši výdajů uvedenou v hodnocení klienta. V únoru 2024 měl žalovaný výrazně vyšší výdaje, než jaký měl příjem a koncem tohoto měsíce (tj. týden před poskytnutím úvěru) měl na účtu záporný zůstatek. Z výpisů vyplývá, že před poskytnutím úvěru žalobkyní splácel žalovaný úvěr u , právnická osoba, , a to např. inkasem ze dne 8. 1. 2024 ve výši 11 005,66 Kč, ze dne 13. 2. 2024 ve výši 1 116 Kč a ze dne 15. 2. 2024 ve výši 1 019,61 Kč (viz výpis z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024).6. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 36 765 Kč (viz karta klienta). Z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek žalobkyně oznámením ze dne 20. 11. 2024, zesplatnila úvěr. Dne 4. 9. 2025 odeslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k uhrazení dluhu (viz oznámení žalobkyně ze dne 20. 11. 2024, předžalobní výzva ze dne 4. 9. 2025).7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dne 7. 3. 2024 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně se sjednanými úroky a s úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr vrátit. Žalobkyně jistinu úvěru ve výši 100 000 Kč poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný následně na úvěr uhradil celkem 36 765 Kč.13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v