44 C 252/2025-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 86 550,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřel dne 20. 5. 2022 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , produkt, (dále též „Smlouva“), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit právní předchůdkyni úrok ve výši 12,75 % ročně. Žalovaný nehradil řádně a včas předepsané splátky, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, právní předchůdkyně tak ke dni 22. 7. 2024 úvěr zesplatnila. Dne 14. 5. 2025 uzavřela právní předchůdkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla žalobkyni s účinností ke dni 21. 5. 2025 postoupena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní byla dne 20. 5. 2022 uzavřena Smlouva, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni uhradit úvěr společně s úrokem ve výši 22,55 % ročně a s pojistným v 96 měsíčních splátkách Za tímto účelem byl žalovanému zřízen úvěrový účet č. , č. účtu, , na který měl být úvěr poskytnut a na který bude úvěr splácen (viz Smlouva). Žalovaný čerpal na uvedený úvěrový účet částku ve výši 100 000 Kč dne 20. 5. 2022. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 63 313 Kč (viz výpis z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 20. 5. 2022 do 21. 5. 2025). V důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek právní předchůdkyně ke dni 22. 7. 2024 úvěr zesplatnila (viz oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 7. 2024).4. Právní předchůdkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku v registrech BRKI/NRKI. Při posuzování úvěruschopnosti dále vycházela z údajů o osobních poměrech a o příjmech a výdajích, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, vyživuje jednu osobu, má průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce ve výši 40 000 Kč jakožto mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, , celkový příjem domácnosti činí 60 000 Kč a má splátky u jiných společností ve výši 10 000 Kč. Jiné výdaje nejsou v žádosti uvedeny. Podíl žalovaného na nákladech bydlení stanovila právní předchůdkyně ve výši 74,58 %. Do výdajů žalovaného započetla právní předchůdkyně výdaje žalovaného uvedené v žádosti o úvěr (0 Kč), částku životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., v tehdejším znění, částku normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, v tehdejším znění, a výši měsíčních splátek dosavadních závazků (viz žádost o úvěr č. , hodnota, , vyjádření , právnická osoba, k procesu posouzení úvěruschopnosti). Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně potvrzením o výši příjmu od zaměstnavatele žalovaného (viz potvrzení o výši příjmu).5. Dne 14. 5. 2025 uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 postupní smlouvy, přičemž dle čl. II odst. 7 této smlouvy dojde k postoupení okamžikem připsání úplaty na účet právní předchůdkyně. V příloze č. 1 postupní smlouvy je pod položkou č. , hodnota, předmětná pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025, příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek). Dne 21. 5. 2025 byla na účet právní předchůdkyně připsána úplata za pohledávky od žalobkyně (viz potvrzení o úplatě) Dopisem ze dne 27. 5. 2025, odeslaným dne 6. 6. 2025, oznámila právní předchůdkyně žalovanému, že byla pohledávka za ním postoupena žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 + podací lístek). Dne 25. 8. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne 25. 8. 2025 + podací lístek).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že právní předchůdkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem a se sjednaným pojistným splácet ve sjednaných splátkách.14. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami Smlouvy byli žalovaný a právní předchůdkyně. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní dne 14. 5. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávky, které byly touto postupní smlouvou postoupeny, jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy. Mezi uvedenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. V souladu s čl. II odst. 7 postupní smlouvy je postoupení pohledávek účinné připsáním úplaty na účet právní předchůdkyně. Žalobkyně doložila, že byla úplata za pohledávky uhrazena dne 21. 5. 2025, tímto dnem tak došlo k postoupení pohledávek dle postupné smlouvy, včetně předmětné pohledávky za žalovaným. Bylo taky doloženo, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Žalobkyně tak prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.15. Soud poté zkoumal, zda je Smlouva, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní, platná, resp. zda právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus žalovaného a právní předchůdkyně být smlouvou vázáni, má soud za to, že je Smlouva neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.16. I když úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která byla platná v době uzavření smlouvy, naznačuje, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti by mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, které se v tomto případě žalovaný nedovolal, je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, n