8 C 69/2025-148 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 206 655,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Banka“) s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se Banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 221 417 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 11,99 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila pouze 67 051,45 Kč. Jelikož žalovaná řádně úvěr nehradila, přistoupila Banka ke dni 29. 10. 2023 k zesplatnění úvěru. Dlužná částka představuje zůstatek jistiny ve výši 206 655,84 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok v kapitalizované výši 3 824,42 Kč, úrok v kapitalizované výši 254,79 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 21 023,58 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 206 655,84 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 11,99 % ročně z částky 206 655,84 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024. Žalovaná uhradila žalobkyni následně 30 500 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a na jednání se nedostavila.3. Soud přitom zjistil následující:4. Banka a žalovaná uzavřely dne 26. 2. 2022 Smlouvu, kterou se Banka zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 221 417 Kč, a to za účelem splacení dluhů z úvěru žalované vedeném na úvěrovém účtu č. , č. účtu, s tím, že úvěr ze Smlouvy bude veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 11,99 % ročně splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 406 Kč splatných 16. dne každého kalendářního měsíce (viz Smlouva). Dne 26. 2. 2022 byl žalované založen úvěrový účet č. , č. účtu, , ze kterého byla téhož dne odeslána částka 169 722,9 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, a částka 51 694,10 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , který je běžným účtem vedeným na jméno žalované (viz výpis z úvěrového účtu, výpis z účtu, podklady pre súdne konanie).5. Banka v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy vycházela z tvrzení žalované, že její příjem činí 23 000 Kč, který Banka porovnala oproti výpisu z účtu žalované. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že její výdaje činí 0 Kč a výdaje na bydlení – nájemné – činí 10 000 Kč, pročež Banka životní výdaje žalované stanovila ve spojení s životními a normativními náklady na bydlení na částku 14 580 Kč. Banka dále zjistila, že žalovaná hradila splátky úvěru ve výši 2 809 Kč měsíčně, žalovaná však uváděla splátky ve výši 0 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti klienta).6. Z výpisu z běžného účtu žalované, který měla Banka k dispozici, je patrné, že v měsíci 8/2021 činil počáteční zůstatek 0 Kč a konečný zůstatek 437 Kč, na účet bylo připsáno 24 665 Kč a odešlo 24 228 Kč, v měsíci 9/2021 činil konečný zůstatek 196,76 Kč, na účet bylo připsáno 27 747,81 Kč a odešlo 27 988,05 Kč, v měsíci 10/2021 činil konečný zůstatek 5 888,42 Kč, na účet bylo připsáno 42 520,72 Kč a odešlo 36 829,06 Kč, v měsíci 11/2021 činil konečný zůstatek 640,41 Kč, na účet bylo připsáno 28 574 Kč a odešlo 33 822,01 Kč, v měsíci 12/2021 činil konečný zůstatek 8 633,06 Kč, na účet bylo připsáno 49 253,91 Kč a odešlo 41 261 Kč a v měsíci 1/2022 činil konečný zůstatek 6 227,2 Kč, na účet bylo připsáno 85 235,2 Kč a odešlo 87 641,06 Kč. Z výpisu z účtu je dále patrný příjem žalované ze zaměstnání, který činil průměrně za období od 7/2021 do 2/2022 cca 21 681 Kč (průměr z částek 21 741 + 22 338 + 21 278 + 22 613 + 23 221 + 22 947 + 16 299 + 23 012). Žalovaná v měsících 7/2021–1/2022 zaslala ze svého účtu vždy částku 14 500 Kč s popisem „Nájem“ (viz výpis z účtu žalované).7. Žalovaná uhradila Bance celkem 67 051,45 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, podklady pre súdne konanie) a žalobkyni následně uhradila 30 500 Kč, konkrétně 28. 5. 2024 částku 10 000 Kč, 1. 7. 2024 částku 7 000 Kč, 9. 7. 2024 částku 3 000 Kč, 13. 8. 2024 částku 7 000 Kč a 26. 9. 2024 částku 3 500 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).8. Dne 23. 1. 2024 si Banka jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se Banka zavázala postoupit žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1/B smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, příloha č. 1/B, dohoda o úplatě). Dopisem ze dne 16. 2. 2024 oznámila Banka žalované postoupení pohledávek na žalobkyni, nicméně podání bylo nepodepsané (viz oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Dopisem ze dne 29. 4. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 238 786,24 Kč do 14. 5. 2024 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění, podací lístek).9. Soud věc posoudil následovně:10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Banka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o zaplacení kupní ceny. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1).18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28.5.2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Soud věc posoudil tak, že Banka coby úvěrující a žalovaná coby úvěrovaná uzavřely dne 26. 2. 2022 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť Banka řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud jde o pravidelný měsíční příjem žalované ve výši 23 000 Kč, ten žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisu z běžného účtu žalované, přičemž za období od 7/2021 do 2/2022 činil tento průměrný příjem 21 681 Kč, tedy o trochu méně, než s jakou částkou počítala Banka, nicméně dle soudu se dá považovat za ověřený řádně. Co se týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla. Žalobkyně výdaje žalované jen odhadovala, spokojila se se sdělením žalované, že její výdaje činí 0 Kč a výdaje na nájem činí 10 000 Kč a dále počítala s aktuálními údaji o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení ve výši 4 580 Kč. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posu