19 C 335/2025-102 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 53 183,98 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 5. 12. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému dne 5. 12. 2023 úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 66,26 % ročně spolu s úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 766 Kč. Žalovaný ale svůj smluvní závazek řádně a včas nehradil, žalobkyně tak dne 26. 6. 2024 zesplatnila úvěr. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 25 676,47 Kč, smluvní pokutu před zesplatněním úvěru v celkové výši 1 996 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru v kapitalizované výši 24 511,98 Kč a úrok za poskytnutí úvěru. Před zesplatněním uhradil žalovaný na úvěr celkem částku 18 480 Kč, po zesplatnění pak uhradil na úvěr celkem částku 51 087 Kč. Po podání žaloby uhradil žalovaný 3 612 Kč.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 5. 12. 2023 podepsal žalovaný jako klient elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 12. 2023, jímž žalovanému sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, s datem akceptace 5. 12. 2023. Součástí oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru ze dne 6. 12. 2023, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem ve výši 66,25 % ročně a s měsíční úhradou za pojištění ve výši 584 Kč splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4 766 Kč s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 22. dne příslušného měsíce (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 12. 2023 na účet č. , č. účtu, částku 70 000 Kč (viz doklad o vyplacení úvěru, výpisy z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023).4. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z měsíčního čistého příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 27 000 Kč, který si ověřila výpisy transakcí výplaty mzdy z účtu žalovaného, a z výdajů sestávajících ze životního minima ve výši 4 860 Kč a z nákladů za bydlení ve výši 4 023 Kč, přičemž u ostatních výdajů uvedl částku 0 Kč. Volné zdroje žalovaného dle výpočtu žalobkyně činily 17 117 Kč (viz hodnocení klienta, bankovní výpisy s platbou mzdy). Z lustrace v registru SOLUS nebyly ke dni 4. 12. 2023 zjištěny žádné dluhy po splatnosti. Z lustrace v registru NRKI bylo zjištěno, že měl žalovaný podané žádosti o úvěr u tří jiných finančních institucí, že měl částku expozice (součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a zbývající celkové částky splátkových operací) ve výši 1 571 762 Kč (viz výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z NRKI).5. Soud si od banky žalovaného vyžádal výpisy z jeho účtu č. , č. účtu, za období od září 2023 do prosince 2023. Z výpisu z účtu vyplývá, že měl žalovaný v období tří měsíců před uzavřením jen malý disponibilní zůstatek na účtu, který by nestačil či jen sotva stačil na uhrazení splátek úvěru. Výdaje žalovaného za uvedené období značně převyšují výdaje, které jsou uvedené v hodnocení klienta, a v říjnu 2023 a v listopadu 2023 převyšují i jeho příjem za tyto měsíce. Většinu výdajů žalovaného tvořily útraty za hazard na , hazardní webové stránky, , na kterém utratil někdy během jediného dne i několik tisíc korun. (viz výpisy z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023).6. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 73 179 Kč (viz karta klienta). Dne 26. 6. 2024 oznámila žalobkyně zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného k okamžitě úhradě dlužné částky v celkové výši 79 759 Kč (viz oznámení ze dne 26. 6. 2024). Předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2025, odeslanou téhož dne, byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k uhrazení dlužné částky (viz předžalobní výzva ze dne 10. 11. 2025, podací arch).7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dne 5. 12. 2023 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s úroky v ujednaných měsíčních splátkách.11. Předně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.12. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Činnost žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného však soud shledal v tomto konkrétním případě formální a nedostatečnou. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila z vybraných pohybů na účtu žalovaného. Nutno podotknout, že již sama skutečnost, že žalobkyně zjišťuje příjmy z vybraných transakcí na účtu, nikoliv z výpisu z účtu, budí důvodné podezření, že žalobkyně nemá v úmyslu zjistit skutečné poměry žalovaného. Co se týče výdajů, tak zde žalobkyně vycházela z životního minima ve výši 4 860 Kč a z nákladů na bydlení ve výši 4 023 Kč. Výše těchto výdajů v kombinaci s tím, že žalovaný neuvedl žádné jiné výdaje, se jeví jako nedůvěryhodné. K tomu soud podotýká, že měl žalovaný dle výpisu z NRKI finanční závazky ve výši 1 571 762 Kč, ovšem v hodnocení klienta nejsou uvedeny žádné jeho finanční závazky. Za této situace je alarmující, že výdaje žalovaného žalobkyně vůbec neprověřovala a vycházela pouze z informací získaných od žalovaného jakožto osoby, která potřebovala získat peněžní prostředky. Bez relevantního zjištění výdajové stránky hospodaření žalovaného si nelze utvořit relevantní závěr o množství disponibilních prostředků a skutečné schopnosti žalovaného závazek splácet. Pokud by si žalobkyně prověřila výdaje žalovaného výpisem z účtu, tak by se dozvěděla, že 3 měsíce před poskytnutím úvěru měl žalovaný vyšší výdaje, než jaké uvedl, že neměl dostatečný disponibilní zůstatek k tomu, aby mohl bez problémů úvěr splatit, protože na konci měsíce mu zůstávaly jen minimální zůstatky nebo měl dokonce záporný zůstatek a hlavně že vynakládal vysoké prostředky za hazard, což z něho dělalo velmi rizikového klienta. Samotný úvěr pak sice téměř 1,5 roku splácel, ale nepravidelně, když vynechával sjednané splátky, např. 3., 9., 14., 19. sjednanou splátku neuhradil. I z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným.13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, shledal soud, že je Smlouva neplatným právním jednáním p