26 C 162/2025-99 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 142 785 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila nesplaceným úvěrem poskytnutým žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené , datum, prostřednictvím internetu přes webové stránky. Žalovaný z poskytnutého úvěru , částka, hradil splátky po datu splatnosti, přičemž od dubna 2025 již splátky nehradil, proto z důvodu prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, s úroky, ze smluvní pokuty ve výši , částka, s úroky, smluvní , Anonymizováno, ve výši , částka, a z nákladů na vymáhání ve výši , částka, spolu s úroky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ani k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu), uzavřela , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které mu , datum, vyplatila na jeho účet vedený u , právnická osoba, ., č. ú. , č. účtu, částku 99 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s příslušenstvím v celkové výši , částka, , zahrnující úrok s úrokovou sazbou 68,34 % ročně, v 48měsíčních splátkách ve výši 6 063 Kč, splatných nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru, formulář pro informace o úvěru). Součástí smlouvy o úvěru byl předsmluvní formulář, ve kterém žalovaný označil svého zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uvedl, že bydlí ve vlastním, nikoliv v nájmu a sdělil své osobní údaje (rodné číslo, bydliště, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailový kontakt). Dále sdělil, že jeho celkové příjmy činí 23 194 Kč, výdaje činí 14 301 Kč, z čehož náklady na bydlení tvoří částku 4 621 Kč měsíčně, splátky dříve poskytnutých úvěrů částku 4 820 Kč, náklady na ostatní nezbytné pravidelné výdaje 0 Kč (hodnocení klienta ze dne , datum, , karta klienta). Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, se podává, že počáteční zůstatek na účtu v tomto období činil mínus 1 000 Kč a konečný disponibilní zůstatek činil mínus , částka, , celkové výdaje žalovaného za toto období činily 24 978,43 Kč. V uvedeném období činil příjem žalovaného ze zaměstnání 23 691 Kč, přičemž v uvedeném období žalovaný splácel úvěr a na účtu jsou evidovány platby na jistinu úvěru Minutová půjčka, jistinu dluhu u MHD a úroky z prodlení po splatnosti v celkové výši 1 665 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, se podává, že počáteční zůstatek na účtu v tomto období činil mínus 982,45 Kč a konečný disponibilní zůstatek činil mínus 355,41 Kč, celkové výdaje žalovaného za toto období činily 28 898,96 Kč. V uvedeném období činil příjem žalovaného ze zaměstnání 22 866 Kč, přičemž v uvedeném období žalovaný splácel dluhy a na účtu jsou evidovány platby na jistinu úvěru, jistinu dluhu u MHD a úroky z prodlení po splatnosti úvěru v celkové výši 1 272 Kč (výpisy z účtu). Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila v registru , Anonymizováno, , ve kterém nebyly zjištěny žádné splátky žalovaného po splatnosti (výpis z registru , Anonymizováno, ). Z výpisu z NRKI se podává, že žalovaný v rámci posouzení úvěruschopnosti spadal do kategorie II představující střední riziko nesplácení úvěru (viz výpis z NRKI). Žalovaný od okamžiku poskytnutí úvěru uhradil 3 splátky, přičemž splátky hradil nepravidelně a opožděně. 1. splátku splatnou dne , datum, uhradil v plné výši dne , datum, , druhou splátku splatnou dne 17. 11. 2024 uhradil ve výši 1 500 Kč dne 19. 2. 2025, 3. splátku splatnou dne 17. 12. 2024 žalovaný uhradil ve výši 1 500 Kč dne 22. 4. 2025. Žalovaný tedy řádně a včas neuhradil sjednané splátky; kromě výše uvedeného žalovaný již neuhradil ničeho (splátkový kalendář, karta klienta). Dne 21. 1. 2025 žalobkyně sepsala oznámení o zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného se splátkami a zároveň jej vyzvala k úhradě částky 116 737 Kč do 10 dnů od odeslání (oznámení o zesplatnění úvěru, dodejka). K zesplatnění úvěru došlo poté, co byl žalovaný upozorněn na neuhrazené splátky č. , hodnota, , 3 splatných dne 17. 11. 2024, 17. 12. 2024 v dopise ze dne , datum, , také splátky č. , hodnota, splatné dne 17. 1. 2025 v dopise ze dne 17. 1. 2025 (výzvy k zaplacení ze dne 18. 12. 2024, 17. 1. 2025). Do zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil 6 063 Kč a po zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil 3 000 Kč (karta klienta). Dne 15. 9. 2025 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání (předžalobní výzva ze dne 15. 9. 2025), přičemž výzva byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne (podací arch).4. Z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr, proto se jimi v odůvodnění blíže nezabývá.5. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a recentní judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně jakožto úvěrující při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru dostatečně prověřila schopnost žalovaného jakožto úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, protože pokud by žalobkyně dostatečně neprověřila žalovaného nebo mu poskytla úvěr i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je žalobkyni uložena v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy navíc platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že nespoléhá pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet, tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto jím sdělené údaje prověří, resp. si je nechá od žadatele o úvěr doložit. V tomto směru však žalobkyně v řízení neprokázala, že by jako poskytovatelka úvěru této své zákonné povinnosti dostála, tedy že by v daném případě zjišťovala, či si nechala dostatečně prokazatelně žalovaným doložit, že jeho pravidelný příjem ze zaměstnání bude po dobu 4 let, po kterou měl úvěrový vztah trvat, dostatečný k pokrytí skutečných výdajů žalovaného.10. Přestože žalobkyně měla vlastním zjištěním z účtu žalovaného ověřeno, že jeho příjem tvoří pouze mzda, poskytla žalované poměrně vysoký úvěr 99 000 Kč, k výdajům zřejmým z výpisů z účtu žalovaného žalobkyně nepřihlédla. Žalobkyně při svých úvahách o úvěruschopnosti vycházela pouze z informací o výdajích sdělených žalovaným, jež nebyly nijak doloženy, přestože lze předpokládat minimálně existenci dokladu o úhradách nákladů spojených s bydlením. Žádný doklad o tomto významném pravidelném měsíčním výdaji však předložen nebyl a tvrzená částka o výdajích na bydlení ve výši 4 621 Kč tak zůstala žalovaným neprokázaná, stejně jako částka 0 Kč o ostatních nákladech na běžnou spotřebu. Žalobkyni přitom muselo být zřejmé, že žalovaný ze svých příjmů nemůže pokrýt splátky jiných existujících závazků ve výši téměř 5 000 Kč, náklady na bydlení, dále náklady vynakládané na stravu, dopravu, léky, ošacení, drogerii, provoz mobilního telefonu, případné náklady na výživu jiných osob aj. Částka, jež by činila rozdíl mezi tvrzenými příjmy a předpokládan