26 C 234/2025-100 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou 2. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 883 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila nesplaceným úvěrem poskytnutým žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené 18. 12. 2024 prostřednictvím internetu přes webové stránky. Žalovaný z poskytnutého úvěru 93 000 Kč hradil splátky po datu splatnosti, přičemž od března 2025 již splátky nehradil, proto z důvodu prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, spolu s úroky a ze smluvní pokuty ve výši 21 138,60 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ani k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu), uzavřela 18. 12. 2024 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které žalovanému 18. 12. 2024 vyplatila na jeho účet vedený u , právnická osoba, ., č. ú. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, částku 93 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s příslušenstvím v celkové výši , částka, , zahrnující úrok s úrokovou sazbou 68,35 % ročně, v 48měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru, formulář pro informace o úvěru). Součástí smlouvy o úvěru byl předsmluvní formulář, ve kterém žalovaný označil svého zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uvedl, že bydlí ve vlastním, nikoliv v nájmu a sdělil své osobní údaje (rodné číslo, bydliště, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailový kontakt). Dále sdělil, že jeho celkové příjmy činí 19 000 Kč, výdaje činí 9 481 Kč, z čehož náklady na bydlení tvoří částku , částka, měsíčně (hodnocení klienta ze dne 18. 12. 2024, karta klienta). Z výpisů z účtu žalovaného se podává, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od srpna 2024 do prosince 2024 činil , částka, (historie pohybů – běžný účet). Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila v registru , Anonymizováno, , ve kterém nebyly zjištěny žádné splátky žalovaného po splatnosti (výpis z registru , Anonymizováno, ). Z výpisu z NRKI se podává, že před poskytnutí úvěru žalobkyní žalovaný žádal o úvěr u třech bankovních institucí a celkové výše čerpaných úvěrových rámců činila 851 166 Kč (viz výpis z NRKI). Žalovaný od okamžiku poskytnutí úvěru uhradil 2 splátky, přičemž splátky hradil nepravidelně a opožděně. 1. splátku splatnou dne 14. 1. 2025 uhradil po dne 16. 1. 2025, druhou splátku splatnou dne 14. 2. 2025 uhradil dne 14. 4. 2025. Žalovaný tedy řádně a včas neuhradil sjednané splátky; kromě výše uvedeného žalovaný již neuhradil ničeho (splátkový kalendář, karta klienta). Dne 18. 5. 2025 žalobkyně sepsala oznámení o zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného se splátkami a zároveň jej vyzvala k úhradě částky , částka, do 10 dnů od odeslání (oznámení o zesplatnění úvěru, dodejka). K zesplatnění úvěru došlo poté, co byl žalovaný upozorněn na neuhrazené splátky č. , hodnota, , 3 splatných dne , datum, , , datum, v dopise ze dne , datum, a neuhrazené splátky č. , hodnota, , 4, 5 v dopise ze dne 15. 5. 2025 (výzvy k zaplacení ze dne 17. 3. 2025, 15. 5. 2025). Dne 10. 11. 2025 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání (předžalobní výzva ze dne 10. 11. 2025), přičemž výzva byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne (podací arch). Na žalovaného, jako povinného, byla nařízena exekuce – řízení vedené u soudu pod sp. zn. 25 EXE 1589/2025 a vedena nalézací civilní řízení ve věci , spisová značka, z titulu smlouvy o úvěru ve výši 29 500 Kč uzavřené se společnosti , právnická osoba, . dne , datum, , ve věci , spisová značka, z titulu smlouvy o úvěru ve výši , částka, uzavřené se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, , ve věci , spisová značka, uzavřené se společností , právnická osoba, . dne , datum, . Ze spisu , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaný má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti narozenému dne , datum, . Ze spisu 35 C 57/2025 bylo zjištěno, že žalovaný bydlel v rodinném domě ve vlastnictví rodičů žalovaného, přičemž rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 3. 2025 byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemek a dům rodičů, čehož se rodiče domáhali z důvodu jeho závislost na hazardu, návykových látkách a postupného zadlužování (z úřední činnosti soudu – přehled řízení).4. Z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr, proto se jimi v odůvodnění blíže nezabývá.5. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a recentní judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně jakožto úvěrující při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru dostatečně prověřila schopnost žalovaného jakožto úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, protože pokud by žalobkyně dostatečně neprověřila žalovaného nebo mu poskytla úvěr i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je žalobkyni uložena v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy navíc platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že nespoléhá pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet, tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto jím sdělené údaje prověří, resp. si je nechá od žadatele o úvěr doložit. V tomto směru však žalobkyně v řízení neprokázala, že by jako poskytovatelka úvěru této své zákonné povinnosti dostála, tedy že by v daném případě zjišťovala, či si nechala dostatečně prokazatelně žalovaným doložit, že jeho pravidelný příjem ze zaměstnání bude po dobu 4 let, po kterou měl úvěrový vztah trvat, dostatečný k pokrytí skutečných výdajů žalovaného.10. Přestože žalobkyně měla vlastním zjištěním z účtu žalovaného ověřeno, že jeho příjem tvoří pouze mzda, poskytla žalované poměrně vysoký úvěr 93 000 Kč, tvrzené výdaje žalovaného žalobkyně nijak neověřovala. Žalobkyně při svých úvahách o úvěruschopnosti vycházela pouze z informací o výdajích sdělených žalovaným, jež nebyly nijak doloženy. Pokud by byly od reálného měsíčního příjmu žalovaného odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, výživu jiných osob, předchozí finanční závazky, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, lze se jen domnívat, zda by žalovaný byl reálně schopen splácet takový finanční závazek. Žalovaný je závislý na hazardních hrách, byl zadlužen, přičemž s úhradou dílčích splátek u dříve čerpaných úvěrů byl dlouhodobě v prodlení. Soud vzal v potaz také výši poskytovaného úvěru, která pro osobu s nízkými příjmy a vysokými výdaji (což jistě náklady na splátky jiných úvěrů a náklady na bydlení ve spojení s vyživovací povinností jsou) může být i finančně likvidační. Částka, jež by činila rozdíl mezi tvrzenými příjmy a předpokládanými výdaji, které nebyly hodnověrně ověřeny nemohla stačit na placení splátek ve 6 491 Kč měsíčně z p