35 C 88/2025-126 — Okresní soud ve Zlíně

1) Žalobci a) a b) se žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, domáhali, aby žalovaná vyklidila nemovitost konkretizovanou v odst. I. výroku (dále jen „předmětná nemovitost nebo předmětný byt“). Žalobu odůvodnili v podstatných skutečnostech tím, že jsou vlastníky předmětné nemovitosti, kterou získali dědictvím po svém otci , jméno FO, Nicajevském. Žalovaná, která byla dle informací žalobců pečovatelkou a družkou jejich otce, předmětnou nemovitost užívá, aniž by k tomu měla právní důvod, a nevyklidila ji ani přes výzvu žalobců.2) Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, s , jméno FO, žila jako družka a po zhoršení jeho zdravotního stavu se stala i pečovatelkou. Nejen do předmětné nemovitosti investovala nemalé finanční prostředky, kterými tyto nemovitosti zhodnotila, proto zemřelý sepsal listinu, kde veškeré nemovitosti, tedy i předmětný byt umožnil žalované užívat doživotně. Tato listina sice nesplňuje parametry řádné závěti, nicméně j to platné právní ujednání, které dokládá, že žalovaná předmětný byt užívá oprávněně. Žalovaná se s žalobci snažila dohodnout, že by uznali finanční prostředky vložené do nemovitostí s tím, že by předmětný byt přenechali žalobkyni, když ostatní nemovitosti byly žalobcům vráceny. Na tento návrh žalobci nepřistoupili. Žalobu žalovaná považuje za podanou v rozporu s dobrými mravy. Žalobci jsou si vědomi, že žijí v USA a jakékoli finanční žalované požadavky řešené soudní cestou budou prakticky nevymahatelné.3) Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla žalované uložena povinnost vyklidit předmětnou nemovitost a zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku , částka, ., právnická osoba, odvolání žalované Krajský soud v Brně, pobočka ve , adresa, , usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.5) Žalovaná v další fázi řízení nejprve dovozovala, že vznikl nájemní vztah, který přešel ve vztahu k nájemci na dědice – oba žalobce, když s odkazem na ust. § 2238 o. z. žalovaná dovozovala, že zemřel-li , jméno FO, v prosinci 2021, uplynula tříletá lhůta stanovená zákonem, a tak došlo k uzavřen řádné nájemní smlouvě mezi účastníky řízení. Posléze dovozovala, že se jedná o pseudonájemní vztah, který vznikl na základě listiny, která se nedala použít v rámci dědického řízení, ale v ní zůstavitel projevil vůli, aby po jeho smrti měla žalovaná mít možnost byt užívat.6) K tomu, jak takový vztah naplňuje definici nájemního vztahu, který je definován jako přenechání do užívání jinému s povinností platit nájemné, a jak se tedy žalovaná zavázala platit nájemné, žalovaná tvrdila, že platila energie, platby probíhaly podle domluvy z účtu, ke kterému měla žalovaná dispoziční právo.7) Žalovaná byla vyzvána, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání, jak v tomto konkrétním případě byly naplněny základní předpoklady existence nájemního vztahu, tzn. přenechání nájemci k zajištění bytových potřeb a závazek nájemce platit nájemné, a jak dokument „poslední vůle“ naplňuje předpoklady vzniku nájemního vztahu.8) Žalovaná zopakovala argumentaci, že byla družkou zemřelého, kromě toho i jeho pečovatelkou, neboť jeho zdravotní stav vyžadoval prakticky celodenní péči. Toto tvrzení žalovaná opírá o ustanovení § 2238 o. z. , jméno FO, zemřel v prosinci 2021, tedy uplynula tříletá lhůta stanovená zákonem, a tak došlo k uzavření řádné nájemní smlouvy mezi účastníky řízení. Žalovaná byla v dobré víře, že jí nájemní vztah vznikl, a to s odkazem na výše uvedené. Současně tato dobrá víra byla podtržena listinou poslední vůle, kde zemřelý jednoznačně projevil svou vůli k doživotnímu užívání předmětné nemovitosti.9) Soud vyhodnotil, že při existenci sporu o to, zda v případě dokumentu „poslední vůle“ datované dne , datum, jde- o jednostranné právní jednání spočívající v projevení poslední vůle – tedy závěti, kterou zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz nebo- o jednostranné či dvoustranné právní jednání, kterým zřizuje právo doživotního bydlení pro žalovanoupak strana, která se této listiny dovolává, musí prokázat, jaká byla skutečná vůle jednajícího , jméno FO, k datu , datum, , a na základě jakých skutečností či okolností, které nastaly v reálném světě, lze takovou vůli jednajícího dovodit, a vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a označení důkazů v tomto směru.10) Žalovaná reagovala tak, že pokud se seznámila se zemřelým, měl byt na Tř. T. , jméno FO, , který žalovaná užívá. Žalovaná se starala i o jeho manželku. Když paní umřela, byl byt a na účtu nějaké peníze. K účtu žalovaná dostala dispoziční právo, kde chodily všechny její platby za „pečovatelák“, což potom vzala tyto peníze, takže nešlo o žádné obohacení, a z těchto peněz měl být hrazen, když žalovaná měla dispoziční právo, nájem bytu Třída , jméno FO, . Co se týče, jestli k těm nemovitostem, ty začali budovat, až začali spolu žít. Žalovaná tam investovala kromě svého času i nemalé peníze. Chtěl, aby měla tyto nemovitosti, aby pak nemusela chodit do práce. Že slouží dvanáctky skoro každý druhý den. Chtěl, aby z těchto nemovitostí měla nájem, aby z toho žalovaná mohla žít. Ale nechtěl, aby hned přešly do dědictví, protože by to děti prodaly. Chtěl po sobě tady něco nechat. Jeho velké přání bylo, aby jeho syn se rozhodl. To je jen to, co on říkal. Svoje děti neviděl 10 let, jenom telefon, když byly peníze, jinak ne. Žádné Vánoce, žádný dárek. Děti žalovaná pravidelně informovala o zdravotním stavu. Když umřel, tak žalované bylo řečeno: tady je časový posun, my máme hodně práce, abych neotravovala. Zavolali až za 3 dny. Právě na základě toho, jak žalovaná popisovala negativně vztah mezi dětmi a jejich otcem, z toho dovozuje, že vznikl nájemní vztah, zemřelý chtěl, aby to podědila až vnučka a vnuci, ne přímo děti. Žalovaná navrhla výslech svědků, kteří u toho byli, když toto říkal: , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , paní , jméno FO, , kterým bylo známo, že dětem ne, ale vnoučatům. Okolnosti vzniku listiny „poslední vůle“ nejsou žalované známy, na jeho vzniku se nijak nepodílela, zemřelý ji pouze požádal, aby řekla jeho kamarádům, zašli za ním a podepsali to v nemocnici. Žalovaná se k dokumentu dostala při pravidelné návštěvě zemřelého v nemocnici, kde jí to bylo předáno.11) Žalobci namítali, že argumentace žalované uzavřením nájemní smlouvy uplynutím 3 let užívání bytu je nepřiléhavá, kdy užívání předmětného bytu žalovanou nenaplňuje prvky nájemního vztahu, když ho žalovaná má snahu užívat bezúplatně, tedy bez úhrady nájemného, nadto se nedá dovozovat, že by žalobci s užíváním souhlasili. Žalovaná naopak sama opakovaně uvedla, že ž předmětný byt užívala coby družka zemřelého , jméno FO, . Nárok k užívání bytu byl tudíž odvozen od vztahu se zemřelým, a jako takový nemohl po jeho smrti přejít na žalobce.12) Žalobci zpochybnili pravost podpisu , jméno FO, na listině „poslední vůle“, když podpis je výrazně roztřesený a není jasné, zda to bylo v důsledku špatného zdravotního stavu zemřelého či v důsledku napodobení podpisu jinou osobou. I kdyby byla předmětná listina skutečně podepsána , jméno FO, , pak obsah tohoto právního jednání nesměřuje k uzavření závazkového vztahu mezi žalovanou a zůstavitelem, je zřejmé, že autor listiny směřoval k vyhotovení pořízení pro případ smrti, neměl v úmyslu se tímto právním jednáním sám za doby svého života zavázat.13) Žalovaná pak navrhovala zpracování znaleckého posudku na posouzení pravosti podpisu zemřelého , jméno FO, na listině „poslední vůle“.Závěr o skutkovém stavu14) Bylo nesporné a prokázáno listinnými důkazy, a v tomto směru také soud činí závěr o skutkovém stavu, že:žalobci jsou vlastníky předmětného bytu, který užívá žalovaná (viz výpis z katastru nemovitostí);žalobci předmětný byt získali dědictvím po zemřelém otci , jméno FO, Nicajevském (viz výpis z katastru nemovitostí a usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ), se kterým žalovaná žila v druhovském poměru a později při zhoršeném zdravotním stavu o něj pečovala;byla sepsána listina označená poslední vůle, jejímž obsahem je prohlášení , jméno FO, , že své družce – žalované odkazuje do doživotního užívání byt na Kvítkové ulici č.p. , adresa, , byt na , adresa, (předmětný byt) a dům ve , adresa, . Všechny nemovitosti po její smrti přejdou na děti , jméno FO, v USA. Listina je datována , datum, , podepsána , jméno FO, . Dálee jsou připojeny podpisy osob , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ;v dědickém řízení byla listina označená jako poslední vůle datovaná dne , datum, vyhodnocena jako neplatná závěť , jméno FO, pro nedostatek formálních náležitostí (viz usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).15) Z emailové komunikace vedené mezi právními zástupci žalobců a žalované vyplynulo, že od dubna 2024 vedli komunikaci ve vztahu k