44 C 303/2025-21 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 8. 6. 2023 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání (dále též „smlouva“), jejímž předmětem byl nájem nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u , katastrální úřad, . Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024. Měsíční nájemné bylo ve smlouvě sjednáno ve výši 20 000 Kč, se splatností vždy nejpozději do 20. dne měsíce, ve kterém aktuálně probíhá nájem. Žalovaný neuhradil nájemné za březen 2024, splatné dne 20. 3. 2024, a to ani po předžalobní upomínce ze dne 27 5. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání, vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise. U obou účastníků soud předpokládá, že souhlasí s projednáním věcí bez nařízení jednání, když se oba ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. po výzvě soudu nevyjádřili k tomu, zda souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 8. 6. 2023 smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání, kterou přenechal žalovanému do užívání pozemek , pozemek, , jehož součástí je stavba , adresa, , pozemek , pozemek, , pozemek , pozemek, , pozemek , pozemek, , pozemek , pozemek, , stavbu , adresa, , umístěnou na pozemku , pozemek, a , pozemek, a stavbu , adresa, , umístěnou na pozemku , pozemek, , vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedeno u , katastrální úřad, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024. Účelem nájmu byl výkon podnikatelské činnosti žalovaného. Ve smlouvě bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 20 000 Kč, které byl žalovaný povinen platit vždy nejpozději do 20. dne měsíce, ve kterém aktuálně probíhá sjednaný nájem. V záhlaví smlouvy je u žalovaného uvedeno jeho IČO a sídlo (viz smlouva o nájmu prostor sloužícího k podnikání ze dne 8. 6. 2023).5. Dle výpisu ze živnostenského rejstříku měl žalovaný od 17. 4. 2023 živnostenské oprávnění k hostinské činnosti, které zaniklo dne 21. 10. 2025, a od 25. 4. 2023 živnostenské oprávnění k prodeji kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, které zaniklo dne 21. 10. 2025 (viz výpis ze živnostenského rejstříku).6. Jelikož žalovaný neuhradil žalobci nájemné za měsíc březen 2024, zaslal žalobce dne 27. 5. 2025 žalovanému předžalobní upomínku, ve které jej vyzval k uhrazení dlužného nájemného. Upomínka byla žalovanému doručena dne 28. 5. 2025 (viz předžalobní upomínka ze dne 27. 5. 2025, doručenka datové zprávy).7. Podle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 2302 odst. 1 věty druhé o. z., není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.9. Podle § 2217 odst. 1 o. z, nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.12. Podle § 1972 o. z., ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády.13. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 o. z., kterou přenechal žalobce žalovanému k užívání předmětné nemovitosti jako prostory sloužící k podnikání ve smyslu § 2302 a násl. a žalovaný se za to zavázal platit žalobci sjednané nájemné.14. Dle smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobci za každý měsíc nájemné ve výši 20 000 Kč. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024. Jelikož žalovaný neuhradil nájemné za měsíc březen 2024, resp. nedoložil, že by nájemné uhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.15. Žalobce dále uplatnil nárok na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení. Nájemné bylo dle smlouvy splatné vždy k 20. dni daného měsíce, ve kterém nájem trval. Nájemné za měsíc březen 2024 tak bylo splatné ke dni 20. 3. 2024. Jelikož žalovaný k tomuto datu neuhradil nájemné za tento měsíc, ocitl se následujícího dne v prodlení s úhradou nájemného a žalobci tak vzniklo právo požadovat podle § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky, tj. z částky 20 000 Kč, a to ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 14,75 % ročně. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení požadovaného úroku z prodlení.16. Celkem tak zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení (výrok I).17. Žalobce dále uplatnil nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 ve smyslu § 1972 o. z. ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předpokladem pro uplatnění tohoto nároku je vzájemný závazek mezi podnikateli ve smyslu § 1963 odst. 1 o. z. Podle § 420 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje ten, kdo se zřetelem k dané činnosti samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podle § 421 odst. 2 o. z. se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel, když měl v době uzavření a trvání smlouvy živnostenské oprávnění, když bylo uvedeno ve smlouvě jeho IČO a když uzavřel smlouvu za účelem toho, aby využil pronajaté prostory k podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy. Ze zjištěného skutkové stavu ale nevyplývá, že by žalobce vystupoval v právním vztahu se žalovaným též jako podnikatel. Z obsahu smlouvy nevyplývá, že by ji žalobce uzavíral v rámci svého podnikání. Žalobce nemá k podnikání ani živnostenské či jiné oprávnění. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným tak není vztahem mezi dvěma podnikateli a žalobce proto nemá nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok II.).18. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu účastníků. Žalobce měl v řízení úspěch v částce 25 423,15 Kč (20 000 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 423,15 Kč), přičemž předmětem řízení byla částka 26 623,15 Kč (20 000 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 423,15 Kč + 1 200 Kč). Úspěch žalobce tak činí 95 % a úspěch žalovaného činí 5 %. Žalobce má tak právo na náhradu 90 % (95 % - 5 %) nákladů řízení. Náklady žalobce ve výši 1 600 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které náleží žalobci náhrada nákladů ve výši 600 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky (výzva k plnění, žaloba) při sazbě 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci 1 440 Kč jakožto 90 % z jeho celkových nákladů řízení (výrok II.).19. Lhůtu k plnění povinností uložených tímto rozsudkem stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když k poskytnutí jiné lhůty nevzešly v řízení žádné skutečnosti.