44 C 321/2025-70 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 245 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, a to z titulu regresního nároku vůči žalovanému ve smyslu § 32 odst. 1 písm. f), h) zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť žalovaný způsobil pod vlivem alkoholu a bez příslušného řidičského oprávnění dopravní nehodu, v důsledku které vyplatila žalobkyně poškozenému , jméno FO, (dále též „poškozený“) na pojistném plnění částku 33 245 Kč.2. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, popř. soud jejich souhlas ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá. Soud vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 27. 10. 2024 došlo na silnici II. třídy č. , hodnota, v katastru obce , obec, k dopravní nehodě mezi osobním vozidlem , automobil, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též „vozidlo žalovaného“), které řídil žalovaný, a osobním vozidlem , automobil, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též „vozidlo poškozeného“), které řídil poškozený. Žalovaný nedodržel bezpečnostní vzdálenost za vozidlem poškozeného a došlo tak ke střetu těchto aut. Dechová zkouška u poškozeného vyšla negativně, dechovou zkouškou u žalovaného byla naměřena hodnota 2,38 promile alkoholu v dechu, následná zkouška pak vykázala hodnotu 2,60 promile alkoholu v krvi. Žalovaný při kontrole předložil řidičský průkaz vydaný státem , stát, , přičemž bylo zjištěno že žalovaný doposud nepožádal o vydání řidičského průkazu vydaného Českou republikou (viz detail dopravní nehody, č. j. , spisová značka, ).4. K vozidlu žalovaného i k vozidlu poškozeného bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla. Vlastníkem vozidla žalovaného je , jméno FO, , který je rovněž tím, kdo sjednal k vozidlu žalovaného pojištění odpovědnosti (viz detail dopravní nehody, č. j. , spisová značka, , návrh pojistné smlouvy autopojištění , produkt, ).5. Poškozený uplatnil u žalobkyně nárok z povinného ručení na náhradu škody na vozidle, která mu vznikla v důsledku dopravní nehody (viz uplatnění nároku – povinné ručení). Žalobkyně ukončila šetření pojistné události dne 11. 11. 2024 a stanovila, po kalkulaci nákladů za opravu, pojistné plnění ve výši 33 245 Kč, které vyplatila poškozenému na jeho účet dne 12. 11. 2024 (viz listina „Sdělení výše pojistného plnění“ ze dne 11. 11. 2024, systém DAT – kalkulace nákladů na opravu, výpis transakce z účtu žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 19. 11. 2024, odeslaným na jeho adresu trvalého pobytu, k zaplacení částky 33 245 Kč jakožto pojistného plnění, které bylo vyplaceno poškozenému a které je žalovaný povinen nahradit žalobkyni v souladu s § 32 odst. 1 písm. f), h) zákona o pojištění odpovědnosti (viz listina „Pojistná událost č. , hodnota, – Náhrada vyplaceného pojistného plnění ve výši 33 245 Kč“ ze dne 19. 11. 2024). Předžalobní výzvou, odeslanou dne 16. 6. 2025, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 33 245 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla předžalobní výzva doručena na jeho adresu trvalého pobytu dne 18. 6. 2025 (viz předžalobní výzva ze dne 16. 6. 2025, podací lístek, detailní informace k zásilkám).6. Podle § 2 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, provozem vozidla se pro účely pojištění odpovědnosti rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda vozidlo stojí nebo je v pohybu. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.7. Podle § 10 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti je pojištěným každý, kdo je povinen nahradit poškozenému újmu vzniklou provozem vozidla, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká. Poškozeným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo má právo na náhradu újmy vzniklé provozem vozidla.8. Podle § 32 odst. 1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidla tím, kdo se podle zákona upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla, skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, připravuje se k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení nebo se účastní školení začínajících řidičů.9. Podle § 32 odst. 1 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.10. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Žalovaný při provozu vozidla ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti způsobil dopravní nehodu, při které porušil zákonnou povinnost stanovenou v § 3 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), když řídil vozidlo, aniž by měl příslušné řidičské oprávnění, v § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu, když nedodržel bezpečnou vzdálenost za vozidlem poškozeného, a v § 274 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, v platném znění, když ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, způsobil dopravní nehodu. Žalovaný tak vlastním zaviněním porušil povinnosti stanovené zákonem a zasáhl tak do absolutního práva poškozeného, tj. způsobil mu škodu na majetku.13. Jelikož bylo k vozidlu, které žalovaný řídil, sjednáno pojištění odpovědnosti, a jelikož měl žalovaný povinnost nahradit poškozenému škodu vzniklou provozem vozidla, tak je žalovaný zároveň pojištěným ve smyslu § 10 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalobkyně jakožto pojistitel má podle § 32 odst. 1 písm. f), h) zákona o pojištění odpovědnosti vůči žalovanému jakožto pojištěnému regresní nárok na náhradu částky, kterou za něj plnila, tj. kterou vyplatila poškozenému na pojistném plnění na náhradu vzniklé škody v souladu s § 17 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, neboť řídil vozidlo bez příslušného řidičského oprávnění a zároveň pod vlivem alkoholu. Žalobkyně vyplatila poškozenému celkem částku 33 245 Kč; tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.14. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky 33 245 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný byl předžalobní výzvou, doručenou mu na jeho adresu trvalého pobytu dne 18. 6. 2025, vyzván k zaplacení částky 33 245 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný tak měl částku uhradit do 25. 6. 2025, pročež se dostal dle § 1968 o. z. dnem následujícím do prodlení se zaplacením a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 33 245 Kč ve výši 12 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).15. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu za zcela důvodnou (výrok I.).16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 11 893,30 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 330 Kč, mimosmluvní odměnu advokáta ve výši 7 380 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), za tři úkony dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žal