46 C 125/2025-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 494,81 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že mezi ní a žalovanou byla dne 6. 8. 2025 uzavřena dohoda o uznání dluhu č. , spisová značka, /1, jejímž předmětem byla úprava vztahů mezi žalobkyní a žalovanou vzniklých ze smlouvy o podnikatelském úvěru. Podle dohody se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni dluh v celkové výši 14 463,81 Kč ve 3 měsíčních splátkách po 4 821,27 Kč vždy k 5. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 5. 9. 2025 a konče dnem 5. 11. 2025, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 14 463,81 Kč, neuhrazený poplatek za upomínky 800 Kč a neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 7 231 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 463,81 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Závěr o skutkovém stavu3. Dne 6. 8. 2025 byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena dohoda o uznání dluhu č. , spisová značka, /1 (dále jen „Dohoda“), dle níž žalovaná uznala pohledávku žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. , spisová značka, ze dne 19. 6. 2025 a zavázala se uhradit dlužnou částku 14 463,81 Kč jakožto dluhu z uvedené úvěrové smlouvy, a to ve třech měsíčních splátkách po 4 821,27 Kč splatných dne 5. 9. 2025; 5. 10. 2025 a 5. 11. 2025 (viz dohoda o uznání dluhu č. , spisová značka, /1 na č. l. 12). Podle čl. II.4 Dohody pokud je žalovaná v prodlení s úhradou jakékoliv části pohledávky dle Dohody po dobu delší než 14 kalendářních dnů, vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky, přičemž smluvní pokuta je splatná 15. kalendářní den prodlení. Podle čl. II.5 Dohody v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením svého dluhu dle Dohody déle jak 2 kalendářní dny, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Podle čl. II.7 Dohody je v případě prodlení dle čl. II.5 žalovaná povinna zaplatit poplatek 50 Kč za každou SMS upomínku žalobkyně a poplatek 500 Kč za upomínku zaslanou prostřednictvím pošty (viz dohoda o uznání dluhu č. , spisová značka, /1 na č. l. 12). Žalovaná neuhradila ani jednu splátku dle Dohody, žalobkyně ji proto zaslala SMS upomínku dne 8. 9. 2025, 10. 9. 2025, 11. 9. 2025, 15. 9. 2025, 16. 9. 2025, 24. 9. 2025 a 25. 9. 2025 (viz přehled zaslaných SMS na č. l. 16) a dne 23. 9. 2025 jí zaslala upomínku k úhradě dlužné částky (viz výzva k úhradě dlužné částky na č. l. 14, detail odeslané zprávy na č. l. 15). Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 3. 10. 2025 odeslané téhož dne (viz výzva k úhradě dluhu na č. l. 27, dodejka datové zprávy na č. l. 28).Právní posouzení věci4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.8. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Právní jednání žalované ze dne 6. 8. 2025 splňuje náležitosti uznání dluhu podle § 2053 o. z. Uplatní se tak vyvratitelná právní domněnka, že dluh ze smlouvy o úvěru č. , spisová značka, ze dne 19. 6. 2025 uzavřené dle § 2395 a násl. o. z. v uznané výši 14 463,81 Kč k datu 6. 8. 2025 trval. Bylo na žalované, aby tuto domněnku existence dluhu vyvrátila, nicméně žalovaná byla v řízení nečinná. Jelikož žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, zavázal ji soud k zaplacení částky 14 463,81 Kč svým rozsudkem.12. Žalobkyně dále uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 7 231 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky po dobu delší než 14 kalendářních dnů, vzniklo žalobkyni podle článku II.4 Dohody ve spojení s § 2048 o. z. právo na smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky. Soud po shledání oprávněnosti tohoto nároku co do důvodu i výše zavázal žalovanou k úhradě požadované smluvní pokuty ve výši 7 231 Kč (50 % z 14 463,81 Kč).13. Žalobkyně se dále v řízení domáhala zaplacení nákladů za písemnou upomínku ze dne 23. 9. 2025 ve výši 500 Kč a nákladů za SMS upomínky (6×50 Kč) s poukazem na článek II.7 Dohody, v němž bylo právo účtovat náklady za upomínky dohodnuto a dále se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Jelikož strany uzavřely Dohodu jako podnikatelé, činí dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Účelem těchto paušálních nákladů je primárně kompenzace nákladů interních a administrativních, tedy i náklady na písemnou korespondenci, telefonickou a elektronickou komunikaci, upomínání a urgenci dlužníků atd. Není tedy právní důvod pro to, aby žalobkyně obdržela úhradu těchto interních nákladů dvakrát – jak skrze paušál ve výši 1 200 Kč, tak ještě znovu ve výši 800 Kč. Požadovat je možno pouze takové interní náklady uplatnění pohledávky, které paušál převyšují. Proto soud zavázal žalovanou k úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 800 Kč představující poplatky za upomínky, pro nedůvodnost zamítl.14. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dlužné splátky k datu jejich splatnosti, dostala se vždy dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení s jejich úhradou, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 463,81 Kč za dobu od 24. 9. 2025 do zaplacení, neboť takto byla výše smluvního úroku dohodnuta v čl. II.5 Dohody. Takto sjednaná výše úroku z prodlení se však s přihlédnutím k faktu, že pro případ prodlení byla mezi stranami smlouvy sjednána již smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové dlužné částky, zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok z prodlení ve výši 182,50 % ročně, tj. úrok, který mnohonásobně (zde více než patnáctkrát) převyšuje zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení a vymyká se tak účelu, který jinak obecně institut úroku z prodlení sleduje, a kterým je (stejně jako u smluvní pokuty) jednak pod hrozbou majetkové sankce motivovat dlužníka ke splnění dluhu a v případě prodlení se splněním této povinnosti jej jednak sankcionovat a současně tak kompenzovat újmu, která věřiteli zpožděnou platbou vzniká. Podle přesvědčení soudu byla v projednávané věci žalovaná dostatečně motivována ke splnění peněžitého dluhu a pro případ jeho nesplnění včas byla dostatečně sankcionována již ujednanou smluvní pokutou ve výši 50 % z dlužné částky.15. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku z prodlení obsažené v Dohodě je neplatné podle § 588 o. z. Protože důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku z prodlení, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku z prodlení tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, za který je s ohledem na již popsané okolnosti případu, kdy má být pro případ prodlení placena smluvní pokuta, na místě považovat úrok z prodlení odpovídající svou výší sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně. Žalobkyni tedy náleží právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 463,8