8 C 70/2026-120 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými se zasláním upomínek ve výši , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná rámcovou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1,2 % denně. Žalovaná však úvěr řádně a včas neuhradila a ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením Smlouvy si opatřila výpis z účtu žalované, ze kterého zjistila, že žalovaná je zaměstnaná a současně pobírá invalidní důchod pro invaliditu I. stupně s průměrným měsíčním příjmem , částka, . Výdaje žalované pak ověřila prostřednictvím statistických ukazatelů a ze zprávy z úvěrového registru.2. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka , částka, , kterou od žalobkyně převzala. Žalovaný nárok však neuznává, neboť smlouva je absolutně neplatná. Smlouvu uzavřela elektronicky a není naplněn požadavek právního jednání. Dále žalovaná namítá nepřiměřenou výši smluvním úrokům odporující dobrým mravům. Žalovaná také namítala nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nijak nezkoumala výdaje žalované na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje na jídlo atd. ani výpis z jejího účtu. Závěrem žalovaná uvedla, že částku , částka, není schopna uhradit najednou, a proto žádá o možnost uhradit jistinu formou pravidelných měsíčních splátek maximálně ve výši , částka, a dále aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s § 150 o. s. ř.3. Žalobkyně v rámci repliky souhlasila s úhradou dlužné částky ve splátkách, nicméně ve výši , částka, a pouze v případě, že bude žalované uložena povinnost uhradit nejen částku , částka, , ale i ostatní uplatněné nároky, neboť trvá na tom, že smlouva byla platně sjednána. S aplikací § 150 o. s. ř. nesouhlasí, neboť žalovaná netvrdí důvodnost jeho použití. Nadto žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované vznikly výrazné náklady a jejich nepřiznání by bylo v rozporu se zásadou úspěchu ve věci.Zjištěný skutkový stav4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, (viz shodná tvrzení stran). Žalobkyně uvedla, že před uzavřením Smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím výpisu z jejího běžného účtu, který soudu předložila. Z uvedeného výpisu je patrné, že v měsíci 10/2025 přišlo na účet žalované , částka, a odešlo , částka, , v měsíci 11/2025 na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, , přičemž naprostá většina odchozích plateb směřovala na účet , Anonymizováno, a taktéž tomu bylo i v měsíci 12/2025 do uzavření Smlouvy (viz výpis z účtu žalované na č. l. 41–89). Co se týče zdroje příjmů na účtu, tak ten tvořila dávka invalidního důchodu I. stupně ve výši , částka, měsíčně, zdroje dalších příjmů jsou různé (viz identifikované zdroje příjmů na č. l. 90). Z výsledku scoringu je patrné, že žalovaná splácela 3 další úvěry se zbývající jistinou , částka, a měsíční splátkou , částka, (viz výsledek scoringu na č. l. 95). V uvedeném scoringu bylo dále uvedeno „Doporučeno zamítnout – příliš zadlužený nebo nízké příjmy = neprošel scoringem“ (viz výsledek scoringu na č. l. 95).5. Prostředky ve výši , částka, byly žalované vyplaceny (viz shodná tvrzení účastníků). Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne , datum, , ve které vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, do , datum, (viz předžalobní upomínka, podací arch).6. Žalovaná k prokázání svých majetkových poměrů předložila výplatní lístky za měsíce 2 – 4/2026, dle kterých činila její čistá mzda , částka, , , částka, a , částka, , zůstatek na běžném účtu žalované činil k , datum, 294,74 Kč, na účet bylo připsáno , částka, a odešlo , částka, a mezi výdaje žalované patří nájem, televizní a rozhlasové poplatky a zálohy na elektřinu v celkové výši , částka, (viz uvedené doklady žalované).Právní posouzení věci7. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Pokud jde o uzavření Smlouvy, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně z výpisu z bankovního účtu žalované zjistila, že žalovaná měla pravidelný příjem od České správy sociálního zařízení ve výši , částka, a ačkoliv jsou z účtu žalované identifikovatelné i jiné příjmy, které měsíčně dosahovaly až , částka, , jde o příjmy nepravidelné, jejichž zdroj není zřejmý. Co se týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla, neboť z výpisu z bankovního účtu žalované nemohla žalobkyně dospět k závěru, že majetková situace žalované je příznivá. Z uvedeného výpisu je totiž patrné, že výdaje žalované byly velmi vysoké, převyšovaly její příjmy a byly tvořeny zejména úhradami ve prospěch sázkových kanceláří, které se pohybovaly v řádech stovek tisíců měsíčně a u žalované tak jsou zjevné znaky sázení a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí úvěru. Také z nahlédnutí do nebankovního registru měla žalobkyně dospět k závěru, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet, neboť výsledkem scoringu bylo doporučení úvěr zamítnout, neboť žalovaná má nízké příjmy či je příliš zadlužená. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k vysokým výdajům žalované zřejmé, že nebude schopna úvěr splácet.10. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou.12. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.13. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku , částka, náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaná neposkytla žalobkyni ničeho.14. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).15. Co se týče lhůty k plnění, žalovaná požádala o možnost uhradit dlužnou částk