7 C 226/2020-35 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 20. 4. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 4.438 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne 29. 3. 2016 do zaplacení z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], kterou s žalovanou uzavřela [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] [číslo], [PSČ] [obec a číslo], [obec] (dále jen„ původní věřitel“). K odůvodnění uvedla, že se žalovaná zaregistrovala na internetových stránkách právního předchůdce žalobce [webové stránky ] zadáním požadovaných údajů, žalované byl vytvořen unikátní kód pro akceptaci obchodních podmínek a uzavření smlouvy. Žalovaná po registraci vyplnila internetový formulář, byl jí zřízen uživatelský účet s jedinečným jménem a heslem, tím byla registrace ukončena, žalované vzniklo právo žádat o poskytnutí úvěru přes uživatelský účet, ve kterém uvedla požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti, žalované se automaticky zobrazil vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr a navrhované znění smlouvy žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu, smlouva byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobkyně, úvěr byl převeden žalované na její bankovní účet číslo [bankovní účet]. Žalované byla poskytnuta úvěrová částka 3.500 Kč, žalovaná se zavázala úvěr vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 938 Kč do 28. 3. 2016. Předmětná pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni [právnická osoba], postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno 18. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledku provedeného dokazování. 3. Z formulářového návrhu smlouvy o úvěru [číslo] datované [datum], bylo prokázáno, že smlouva obsahuje označení úvěrujícího [právnická osoba] a úvěrované žalované s tím, že původní věřitel poskytuje žalované peněžní prostředky 3.500 Kč na bankovní účet za poplatek 938 Kč, úvěr s poplatkem byl splatný dne 28. 3. 2016 s tím, že smlouva je uzavírána buď prostředky komunikace na dálku, nebo písemně na žádost klienta, podle předloženého formuláře měla žalovaná smluvní podmínky akceptovat 27. 12. 2015, formulář obsahuje čitelný podpis za věřitele, chybí podpis žalované a její akceptace uzavření smlouvy. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele bylo prokázáno, že na bankovní účet uvedený v návrhu smlouvy byla dne 26. 2. 2016 poukázána částka 3.500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek bylo prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve věci. Ze zprávy [právnická osoba] bylo prokázáno, že majitelkou a jedinou disponentkou bankovního účtu číslo [bankovní účet] byla žalovaná. 4. Soudu nebyly doloženy další důkazy, které by prokázaly, že žalovaná akceptovala smlouvu a všeobecné smluvní podmínky poskytnutí úvěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru způsobem uvedeným ve smlouvě nebo písemně. Je nepochybné, že žalované právní předchůdce žalobkyně poukázala dne [datum] peněžní částku 3.500 Kč, proto soud uplatněný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. 5. Dle § 2991 odstavec 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla řádně a platně uzavřena smlouva o úvěru, výpisem z bankovního účtu původního věřitele bylo prokázáno, že žalované byla poukázána částka 3.500 Kč, proto soud žalované uložil povinnost vrátit žalobci poskytnutou částku 3.500 Kč dle § 2999 odstavec 1 o. z., včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. ode dne 29. 3. 2016 do zaplacení. 7. Žalobkyně se domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 938 Kč, s ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o úvěru, dle které měl být smluvní poplatek za poskytnutí úvěru sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odstavec 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odstavec 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů dle § 14b odstavec 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a podání návrhu) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů advokáta byly přiznány dle § 14b citované vyhlášky, neboť z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně u podepsaného soudu podává na ustáleném vzoru návrhy na zahájení řízení ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterých se domáhá peněžitých plnění a je jí přiznávána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).