11 C 131/2019-102 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 4. 1. 2019. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách plynu, následně dne [datum] uzavřela tatáž žalobkyně s toutéž žalovanou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny. Žalobkyně dne 23. 5. 2018 v souladu s energetickým zákonem ukončil dodávku plynu, a to z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývající ze smlouvy, tedy žalobkyně odstoupila dne 28. 5. 2018 od smlouvy. Z týchž důvodů odstoupil 24. 5. 2018 od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o odběru těchto energií, současně bylo ujednáno, že bude zaplacena ze strany žalované smluvní pokuta za prodlení s úhradou sjednaných plateb, a to pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení přesahujících 10 dní a dále součástí smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý měsíc porušení povinnosti odebírání plynu po dobu sjednanou ve smlouvě, tedy smlouva o odběru plynu byla porušena takto za dobu 18 měsíců, obdobně byla sjednána smlouva za stejnou částku za neplnění povinnosti odběru elektřiny za dobu sjednanou ve smlouvě. 2. Žalovaná namítala, že je nesvéprávná a nezpůsobilá takovouto smlouvu uzavřít. Dále namítala, že je negramotná a nepochopila obsah smlouvy. Další námitkou byl nedostatek její pasivní legitimace, neboť ze smlouvy byla pasivně legitimována společnost [právnická osoba] 3. Z opatrovnického rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí 16. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaná se neomezuje ve svéprávnosti, tímto byl změněn rozsudek zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v posudku soudního znalce, který byl podkladem pro vydání posledního rozsudku, vyplynulo, že žalovaná po celou dobu soudem vysloveného zbavení způsobilosti k právním úkonům předstírala chorobu, demenci, která měla vést ke zbavení způsobilosti k právním úkonům. Pokud se týče gramotnosti žalované, soudní znalec byl v opatrovnickém řízení dne 14. 7. 2017 vyslechnut a sdělil, že je nepravděpodobné, aby byl nejdříve někdo negramotný a potom gramotný a považuje za jisté, že posuzovaná byla gramotná a není pravděpodobné, aby byla následně negramotná, ledaže by došlo k onemocnění mozku nebo jiných orgánů, které mají vliv na funkci mozku, takováto choroba u žalované prokázána nebyla a soud tedy na základě znaleckého posudku písemného i doplňujícího má za prokázané, že žalovaná je svéprávná a gramotná, tedy byla schopna posoudit smysl smlouvy, ostatně jedná se o běžnou spotřebitelskou smlouvu, která nevyžaduje odborné vědomosti, neboť smlouva o odběru plynu, elektřiny je vžitým právním vztahem. Pokud se týče pasivní legitimace žalované, soud má za to, že právě žalovaná na základě plné moci ze dne 11. 1. 2018 uzavřela smlouvu, tuto plná moc považuje soud za platnou a právně perfektní tak, jak ji má na mysli ustanovení § 436 odst. 1 věta první a § 441 odst. 1 věta první občanského zákoníku, neboť žalovaná k uzavření smlouvy výslovně zplnomocnila plnou mocí dne 11. 1. 2018 a takto vznikla práva a povinnosti ze smlouvy přímo žalované, neboť ustanovení § 436 odst. 1 věta první obč. zákoníku uvádí, že kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. § 441 odst. 1 a odst. 2 věta první uvádí, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. V takovémto zastoupení vznikl právní závazek podle ustanovení § 1724 odstavec 1 obč. zák. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 4. Podle ustanovení § 1746 odstavec 2 téhož obč. zák. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Podle ustanovení § 1759 věta první téhož obč. zák. smlouva strany zavazuje. 6. Po právní úvaze soud nalezl, že mezi účastníky byla uzavřena právě taková zákonem neupravená smlouva. Ježto mezi účastníky byla jasným, určitým a srozumitelným způsobem určena práva a povinnosti a ježto žalobce své povinnosti ze smlouvy dostál, právem požaduje plnění z této smlouvy po žalované, neboť takto vznikl závazkový právní vztah dle § 1789 obč. zák., podle něhož jsou strany ze smlouvy povinny plnit. 7. Pokud žalovaná tvrdila, že je nesvéprávná, k tomuto soud nalezl, že rozsudkem shora uvedeným a citovaným byla žalovaná nalezena plně svéprávnou, z odůvodnění tohoto rozsudku ve spojení s předchozím rozsudkem soud zjistil, že předchozí nesvéprávnost byla pouze předstíraná, v době uzavření smlouvy již byl platný, účinný a na žalovanou dopadající rozsudek o plné svéprávnosti, tento rozsudek soud považuje z přivolením ustanovení § 1, odstavec 3 zákona o zvláštních řízeních soudních podle § 159, 159a, odstavec 1 a zejména odstavec 3 o.s.ř. za závazný a nezměnitelný ve svém výroku, tento výrok určuje žalovanou jako svéprávnou. 8. Pokud žalovaná tvrdila, že je negramotná, rovněž toto tvrzení bylo vyvráceno znaleckým posudkem a doplňující výpovědí soudního znalce z příslušného oboru, který stanovil s jistotou, že žalovaná gramotná je, znalec závěr dostatečně odůvodnil, podepsal poznatky z dokumentace, z osobní anamnézy žalované a soud rovněž tento závěr považuje za věrohodný, odborně odůvodněný. 9. Pokud bylo namítáno, že žalovaná byla rozumově nedostatečná k uzavření smlouvy, zde soud naznal, že se jednalo o smlouvu běžnou a spotřebitelskou řešenou v ustanoveních § 1810 a násl. obč. zák., kde žalovaná byla jako spotřebitel chráněna a výklad těchto smluv je třeba dokládat a stanovit jako pro spotřebitele srozumitelný a je zde vychýlena rovnost stran v zákonné ochraně. Uzavřená smlouva je spotřebitelsky běžná, srozumitelná, žalovaná energie konzumovala a bylo lze od této očekávat rozum průměrného člověka tak, jak je má na mysli ustanovení § 4 odst. 2 obč. zákoníku. 10. Soud uzavírá, že žalovaná je svéprávná, gramotná, smlouva byla na základě plné moci platně uzavřena a další dokazování soud považuje za nadbytečné. A tak soud dochází k závěru, že žaloba byla podána po právu. 11. Žalobkyně se takto stala procesně úspěšnou, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla, tak vzkazuje jasnozřivý zákonodárce ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil zaplacený soudní poplatek 1389 Kč, odměna advokáta za 5 úkonů právní pomoci z punkta věci podle § 9 odstavec 1 ve spojení s § 7 položka 3 vyhlášky 177/1996 Sb., po 2 500 Kč těmito úkony byly převzetí, příprava věci, podání žaloby, 2x vyjádření vůči soudu a účast na soudním jednání, ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada nákladů po 300 Kč dle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky. Dále právní zástupce účtoval cestovné na vzdálenost ze sídla advokáta a zpět [obec] – [obec] na vzdálenost 471 km při průměrné spotřebě dle TP 4,7 l /100 km, amortizační ceně za km 4,4 Kč vyhláškové ceny paliva 27,8 Kč, náhrada za promeškaný čas 12 x 100 Kč za každou půlhodinu dle § 14 téže vyhlášky, právnímu zástupci přísluší 21% DPH ve výši 3 756,44 Kč Náklady řízení tedy činí částku 23 033,25 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.