11 C 249/2020-63 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 7. 10. 2020. Návrhem se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů, toto jmění bylo žalobou omezeno na nemovitost uvedenou ve výrokové části tohoto rozsudku. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], tímto rozsudkem bylo manželství rozvedeno a rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne 20. 12. 2018. Předmětnou nemovitost manželé nabyli za trvání manželství a soud tedy právní režim této nemovitosti podřadil pod ustanovení § 709 odst. 1 občanského zákoníku, neboť manželé nemovitost nabyli za trvání manželství. Ježto zánikem manželství zaniklo jejich společné jmění, soud podřadil situaci pod ustanovení § 765 odst. 2 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Soud nechal vypracovat znalecký posudek, přibral soudního znalce [celé jméno znalce], který stanovil ve svém znaleckém posudku obvyklou cenu nemovitosti na 2 000 000 Kč. Účastníci byli za jedno v tom, že nemovitost připadne do výlučného vlastnictví bývalého manžela, žalovaného, tento tedy vyplatí žalobkyni vypořádací podíl poloviny ceny nemovitosti, tedy 1 000 000 Kč. Vzhledem k finanční nedostatečnosti žalovaného, soud přistoupil na jeho návrh na zaplacení ceny ve dvou krocích specifikovaných ve výrokové části tohoto rozsudku. Podle ustanovení § 148 o.s.ř. stát má právo na náhradu nákladů proti účastníkům, pokud u těchto nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Během řízení vznikly náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 6 441 Kč jako odměna znalce. Soud spravedlivě rozdělil rovným dílem mezi účastníky náhradu těchto nákladů. Účastníkům soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní zavinění se v řízení nevyjevilo (§ 150 o.s.ř.).