11 C 7/2021-20 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 7. 9. 2020. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny, zemního plynu, touto smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou se žalobce zavázal dodávat elektřinu a zemní plyn do odběrného označeného místa a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a zemní plyn platit cenu určenou dle platného ceníku. Faktury nebyly žalovanou zaplaceny, ač byly zaslány a řádně specifikovány. Podle ustanovení § 1724 odstavec 1 obč. zák. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ustanovení § 1746 odstavec 2 téhož obč. zák. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 1759 věta první téhož obč. zák. smlouva strany zavazuje. Po právní úvaze soud nalezl, že mezi účastníky byla uzavřena právě taková zákonem neupravená smlouva. Ježto mezi účastníky byla jasným, určitým a srozumitelným způsobem určena práva a povinnosti a ježto žalobce své povinnosti ze smlouvy dostál, právem požaduje plnění z této smlouvy po žalované, neboť takto vznikl závazkový právní vztah dle § 1789 obč. zák., podle něhož jsou strany ze smlouvy povinny plnit. Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, požaduje žalobce úrok z tohoto prodlení, ten je dán ustanovením § 1970 téhož obč. zák. ve spojení s nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy i v nároku na úrok z prodlení žalobci přitakal. Žalovaná se k jednání nedostavila, omluvila se, svůj dluh uznala a požádala soud o umožnění splátek po 500 Kč, neboť je na mateřské dovolené, pobírá sociální dávky, je zatížena četnými exekucemi a dluhy a požádala soud o umožnění splátek. Soud přisvědčil kvalifikaci žalobce a jako argumentační přítluk použil i uznání žalované, o existenci dluhu tedy není pochyb a vzhledem k mimořádné situaci žalované soud umožnil zaplacení dluhu ve splátkách, neboť tak umožňuje jasnozřivý zákonodárce ve vlídném ustanovení § 160 odst. 1 in fine o.s.ř.. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 556 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 2 580 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21 % DPH, celkem tedy náklady řízení činí 11 926,40 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.