21 C 234/2021-108 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 21. 1. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně konkrétně žádá částku sestávající z jistiny ve výši 436.091,24 Kč a příslušenství tvořeného: (i) kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 150,18 Kč, (ii) obchodním úrokem z úvěru ve výši 6,90 % p.a. z částky 436.091,24 Kč ode dne 18. 6. 2020 až do zaplacení; (iii) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 436.091,24 Kč ode den 18. 6. 2020 až do zaplacení; (iv) neuhrazenými poplatky za vedení účtu a za přistoupení do pojištění ve výši 2.702 Kč. Žalovanému byla doručena žaloba a současně předvolání k prvému jednání soudu ve věci na den 7. 12. 2021 na adresu trvalého pobytu uložením u pošty 11. 11. 2021 s účinky doručení dne 22. 11. 2021. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Žalobkyně, která se k soudu dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. V projednávaném případě byla žalovanému řádně doručena žaloba i předvolání k jednání. V předvolání byl poučen o následcích nedostavení se, a bez důvodné a včasné omluvy se k jednání nedostavil. Žalobkyně u jednání navrhla, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. Soud tedy považoval tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Soud má za to, že nárok žalobkyně je i v souladu s hmotným právem. Žalobkyně se domáhá žalované částky vzniklé ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy z obsahu spisu se podává, že žalovaný byl v postavení spotřebitele a byla mj. relevantně zkoumána jeho úvěruschopnost před uzavřením smlouvy. Včasným neuhrazením se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tak vznikl ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nárok na zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, jímž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 209,84 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 552 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 438 793,24 Kč sestávající z částky 10 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast u jednání) a z částky 5 030 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění ze dne 16. 12. 2020) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 12. 2021 náhrada 1 323,75 Kč za 140 ujetých km v částce 923,75 Kč (37,90 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 733,75 Kč ve výši 7 924,09 Kč. Žalobkyně dále požadovala náhradu za výzvu k úhradě ze dne 6. 5. 2021. Tato je však z doby po zahájení řízení, žalovaný byl přitom žalobkyní vyzván před podáním žaloby, přičemž i samotné doručení žaloby lze též věcně považovat za výzvu k plnění. Měl-li být žalovanému adresována ještě výzva ze dne 6. 5. 2021, nejeví se být výdaj za tuto výzvu skutečně účelný. Soud tak za ni náhradu nepřiznal.