4 C 142/2021-138 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne 8. 9. 2020 domáhal se žalobce zaplacení částky ve výši 11.000 Kč s příslušenstvím. Svou aktivní legitimaci odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] - [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba ]“) a přechodným věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a následnou smlouvou o postoupení pohledávek mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum]. Společnost [právnická osoba ] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem ve výši 35.000 Kč, žalovaný se zavázal věřiteli úvěr vč. úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpání splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru, nejméně 1.000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku – formou elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [právnická osoba ], registrací zadáním osobních údajů vč. telefonního čísla a e-mailové adresy, kdy po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalovaný na jejím základě čerpal úvěr v celkové výši 27.534 Kč, kdy finanční prostředky byly odeslány na bankovní účet žalovaného [číslo] [bankovní účet], z celkové částky neuhradil jistinu úvěru ve výši 11.000 Kč. V souvislosti s prodlením vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti 22. 11. 2018, smluvní úrok z úvěru ve výši 8,5 % z čerpaného úvěru ve výši 11.000 Kč od 21. 8. 2018 do dne splatnosti 21. 11. 2018 a nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1.875 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, předžalobní výzva byla odeslána 7. 11. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 3. Z formuláře standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a obchodních podmínek [právnická osoba] [příjmení] bylo prokázáno, že proces uzavření smlouvy upravoval článek 5, dle kterého mohl žalovaný úvěr dostat pouze, pokud podal žádost na uzavření smlouvy a do 24 hodin zadal platební příkaz k převodu 1 Kč z bankovního účtu, jehož byl majitelem a ze kterého se zavázal hradit dluhy vůči původnímu věřiteli, po odeslání žádosti se původní věřitel v případě její akceptace zavázal zpřístupnit a vést žalovanému bankovní účet, pro účely přístupu k účtu měl poskytnout osobní identifikační číslo, smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem od 500 Kč do 80.000 Kč. Z písemného návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru datovaného 21. 5. 2018 bylo prokázáno, že původní věřitel navrhl uzavření smlouvy s úvěrovým rámcem ve výši 50.000 Kč na dobu neurčitou, z listiny, která byla soudu předložena, nebylo prokázáno, že by ji žalovaný písemně nebo smluvním způsobem akceptoval. Z nedatované faktury původního věřitele vystavené žalovanému se podává, že dle této dne 22. 8. 2018 byl učiněn výběr ve výši 11.000 Kč, k 22. 8. 2018 byl účtován poplatek za výběr 1.375 Kč, k 28. 9. 2018 byla účtována náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč a k 21. 10. 2018 úroky za období čerpání 1.869,60 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 21. 10. 2018 činí 114.494,60 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba ], a přechodným věřitelem [právnická osoba] a ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] uzavřené mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] a žalobcem má soud za prokázané postoupení na žalobce, o tomto žalobce žalovanou uvědomil oznámením a předžalobní upomínkou ze 7. 11. 2020. 4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet, úvěruschopnost ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, neoznačil žádný důkaz, z něhož plyne, že byly příjmy skutečně doloženy, jak konkrétně a v jaké výši, za jaké období. 5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 9/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení. Dle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř. a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. 8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 9. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by původní věřitel, [právnická osoba] řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný finanční částku ve výši 11.000 Kč skutečně obdržel převodem na účet, na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy. Proto soud vyhověl v rozsahu této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a to od 22. 11. 2018. Od tohoto data tedy soud přiznal žalobci úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., tak, jak je uvedeno výše ve výrokové části rozsudku. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Neúspěch žalobce spočíval toliko v jeho nároku na úhradu smluvního úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč za celý úkon (§ 14b odst. 1 vyhlášky), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 2 vyhlášky), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč, a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 2.252 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci t