5 C 231/2021-36 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 11.881,91 Kč s příslušenstvím. Dluh vznikl ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 34.720 Kč (půjčka 20.000 Kč, souhrnný poplatek 14.720 Kč) formou 55 týdenních splátek po 640 Kč. Nehradil však splátky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím sjednané doby, tj. 10. 5. 2010. Celková výše úhrad činila 22.838,09 Kč. S účinností ke dni 1. 7. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, [právnická osoba] [anonymizováno], postoupená pohledávka ve výši 11.881,91 Kč představuje jistinu. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník se dohodli dne [datum] na poskytnutí půjčky pro žalovaného ve výši 20.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit 20.000 Kč, poplatek 14.720 Kč, celkem 34.720 Kč v 54 týdenních splátkách po 640 Kč, poslední splátce ve výši 160 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba ] [anonymizováno]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Další postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 13. 9. 2018. Výzvou před podáním žaloby ze dne 10. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Soud posuzoval daný nárok žalobce na plnění ze smlouvy o půjčce podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění od 1. 1. 2014, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že společnost [právnická osoba], a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný řádně nesplácel splátky a vznikl mu dluh. Dluh činí na jistině 11.881,91 Kč. S úhradou dlužné částky se žalovaný dostal do prodlení, žaloba je proto důvodná i v části úroku z prodlení, na nějž nárok vyplývá z ust. § 517 občanského zákoníku, a jehož výši stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 2.252 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.