7 C 259/2021-45 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 18. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 4.000 Kč a úroku z prodlení z této částky ode dne 25. 11. 2017 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní úvěrující“), smlouvu o úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit za dohodnutých podmínek do 24. 11. 2017. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě přes webové stránky [webová adresa], kde zaregistroval své osobní údaje, byl mu zřízen uživatelský účet, žalovanému byl zaslán návrh úvěrové smlouvy, žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, po akceptaci návrhu smlouvy byl úvěr vyplacen původním úvěrujícím na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet], úvěrující identifikoval platbu uvedením variabilního symbolu rodného čísla žalovaného, žalovaný se zavázal úvěr vrátit do [datum]. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas nevrátil, žalobkyně požaduje vrácení poskytnuté částky 4.000 Kč. Žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 2. 2. 2021 a předžalobní výzvou z téhož dne byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledku provedeného dokazování. 3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami a výpisem z bankovního účtu původního úvěrujícího bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním úvěrujícím smlouvu o úvěru, dle které mu byla poskytnuta jistina ve výši 4.000 Kč, kterou se zavázal splatit dne 24. 11. 2017, v registračním formuláři žalovaný uvedl své osobní údaje. Ze zprávy [právnická osoba] bylo prokázáno, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet], byl žalovaný a na jeho účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 4.000 Kč od původního úvěrujícího s variabilním symbolem jeho rodným číslem. Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne 2. 2. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Listinnými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že předmětný návrh byl podán důvodně, žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s původním úvěrujícím v elektronické podobě smlouvu o úvěru dle § 2395 a následujících o. z., žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit do 24. 11. 2017. Žalovaný svoje povinnosti řádně nesplnil, ke dni rozhodnutí soudu dluží žalobkyni nesplacenou jistinu 4.000 Kč. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 6. Nezaplacením jistiny ve sjednané lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., mezi účastníky nebyl sjednán smluvní úrok z prodlení, proto žalobkyně postupovala dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nesplacené jistiny ode dne následujícího po uplynutí lhůty splatnosti, proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.489 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a podání návrhu), dle § 14b odstavec 5 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, zástupce žalobce řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 900 Kč částka 189 Kč. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně u soudu podává návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu ve skutkově i právně obdobných věcech smluv o úvěru, kterými se domáhá peněžitého plnění nepřevyšujícího částku 50.000 Kč a je jí přiznávána náhrada nákladů řízení, proto soud odměnu advokátky přiznal dle zvláštního ustanovení § 14b odstavec 1 a 5 citované vyhlášky. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).