7 C 278/2021-48 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 10.627,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.041,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 844,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.216,62 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6.041,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 20.021 Kč, což byla zápůjčka 10.000 Kč a souhrnný poplatek 10.021 Kč v pravidelných splátkách tak, že zaplatí 18 měsíčních splátek po 1.113 Kč, poslední splátka byla splatná 12. 4. 2020. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 29 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla částečnou úhradu ve výši 8.935 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 6.041,14 Kč, souhrnný poplatek 4.586,57 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši ke dni postoupení pohledávky, tedy 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 6. 1. 2021 a předžalobní výzvou 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 2. Žalobkyně k doplnění žaloby uvedla, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalované, pro účely uzavření smlouvy byly předloženy osobní doklady, výměr důchodu, podpory z 25. 9. 2018 a poštovní poukázky za měsíce září a říjen 2018, ve veřejně dostupných rejstřících bylo ověřeno, že u žalované neprobíhalo insolvenční řízení. Žalovaná prohlásila, že je v domácnosti, žije v nájmu, je svobodná, má čtyři vyživovací povinnosti, není vlastníkem automobilu, nemá úvěr z kreditní karty a jiné zápůjčky, v zákaznické kartě ze dne [datum] uvedla čistý měsíční příjem 9.421 Kč a další čisté příjmy domácnosti 18.500 Kč, odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč, k dalším příjmům a měsíčním výdajům nepředložila žádné doklady. Podle žalobkyně řádně doložila úvěruschopnost s tím, že její příjmy umožňovaly řádné plnění splátek z uzavřené smlouvy. 3. Žalovaná se k doručené žalobě písemně nevyjádřila, k nařízeným jednáním soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedených dokazování. 4. Z písemné smlouvy o zápůjčce - ZELENÁ v hotovosti ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelkou formulářová smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o zápůjčce. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako dlužnicí byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které původní věřitel žalované půjčil částku 10.000 Kč, zápůjčka byla žalované vyplacena v hotovosti, žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 20.021 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1.113 Kč, první splátka byla splatná na konci splátkového měsíčního období. Z tabulky umoření bylo prokázáno, že žalovaná na úhradu dluhu nepravidelnými platbami uhradila celkem 8.935 Kč, poslední platbu ve výši 1.000 Kč zaplatila dne 4. 7. 2019. 5. Ze zákaznické karty žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli uvedla a doložila, že je v domácnosti s měsíčním příjmem 9.421 Kč, její měsíční výdaje činily 3.000 Kč, žalovaná uvedla další čistý měsíční příjem domácnosti 18.500 Kč, neměla žádné závazky a měla čtyři vyživovací povinnosti. Žalovaná původnímu věřiteli uvedla a doložila platný občanský průkaz, výměr důchodu, podpory a poštovní poukázky za září a říjen 2018. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlela v nájmu, v kartě byl uveden další čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 18.500 Kč, který nebyl ověřen. Žalovaná neměla kreditní kartu, neměla zápůjčky u jiných společností a nebyla majitelkou bankovního účtu. 6. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. 7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila pouze kartu zákazníka, ve které obchodní zástupkyně vyplnila osobní, výdělkové a majetkové poměry žalované s doložením výměru důchodu, podpory a platného občanského průkazu, v době před uzavřením smlouvy byla žalovaná v domácnosti s doloženým měsíčním čistým příjem 9.421 Kč, žalovaná uváděla další příjmy, které nebyly obchodní zástupkyní vůbec ověřeny, byla svobodná, měla čtyři vyživovací povinnosti, uvedla své odhadované měsíční výdaje ve výši 3.000 Kč. U svobodné ženy v domácnosti, která bydlí v nájmu a má vyživovací povinnosti, jsou uvedené výdaje zcela nedostatečné a neodpovídající cenové úrovni roku 2018. Soudu nebyly předloženy žádné doklady prokazující přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru odpovídá i skutečnost, že úvěrová smlouva ve formulářové podobě byla uzavřena téhož dne, ve kterém byla vyplněna předložená zákaznická karta. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, z toho důvodu byla žalovaná povinna uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr 10.000 Kč, dle přehledu splátek žalovaná nepravidelnými platbami zaplatila celkem 8.935 Kč. Proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni pouze rozdíl mezi poskytnutou zápůjčkou a zaplacenými splátkami, tedy částku 1.065 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 9. Ve zbývající části ohledně zaplacení nesplacených smluvních poplatků, kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku ve výši 29 % ročně z žalované nesplacené jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 10. Nesplacením jistiny se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši odpovídající zákonné úpravě ode dne následujícího po datu poslední splátky, tedy ode dne 13. 4. 2020. Listinnými důkazy byla řádně prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve věci. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle celkového výsledku řízení byla ve věci úspěšná žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.