11 C 225/2021-51 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 9. 8. 2021, v návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo ] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – rodinný dům a na pozemku parc. [číslo] – zahrada, nacházejících se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres]. Nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně nabyla shora uvedený podíl na nemovitostech tak, že id. [číslo ] nemovitostí nabyla na základě příklepu uděleného v dražbě vedené soudním exekutorem [exekutorský úřad], a to usnesením o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], a dále nabyla podíl id. [číslo ] na základě příklepu uděleného v dražbě vedené soudním exekutorem [exekutorský úřad], a to usnesením o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Ostatními spoluvlastníky nemovitosti jsou žalovaný č. 1, žalovaná č. 2 a žalovaná č. 3. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je stále vedena v katastru nemovitostí jako spoluvlastník nemovitostí, avšak dle informací žalobkyně v dubnu 2020 bohužel zemřela. Žalobkyně se z tohoto důvodu vůči [jméno] [příjmení] zaplacení dlužné částky touto žalobou nedomáhá. Vzhledem k tomu, že přes předchozí výzvy žalobkyně, v nichž žalované žádala o zpřístupnění nemovitosti a vydání klíčů od nemovitostí, tito žádným způsobem nereagovali, obrátila se žalobkyně na žalované prostřednictvím svého právního zástupce výzvou k plnění ze dne 4. 6. 2021, odeslanou žalovaným dne 10. 6. 2021, s požadavkem na zaplacení částky ve výši Kč 294 400 jakožto finanční náhrady z titulu užívání podílu žalobkyně na nemovitostech za uplynuvší období 16 měsíců, tj. od února 2020 do května 2021 včetně, přičemž žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení částky ve výši po 18 400 Kč měsíčně za uvedené období, tj. za období od 1. února 2020 do 31. května 2021 odpovídající id. 1/3 podílu žalobkyně na nemovitostech, to vše z titulu bezdůvodného obohacení, a to ve lhůtě tří dnů od doručení této výzvy. Výzva k plnění byla žalovaným odeslána dne 10. 6. 2021. Do dne podání žaloby však žalovaní žalobkyni nezaplatili ničeho, proto jsou žalovaní se splněním tohoto svého závazku v prodlení. Tvrzené skutečnosti žalobkyně prokázala listinnými důkazy, výpisem z katastru nemovitostí k dotyčným nemovitostem, popisem výzev k vydání bezdůvodného obohacení včetně poštovních kvitancí, usnesením [exekutorský úřad], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalovaní nereagovali na předžalobní výzvu, nereagovali ani na předvolání k soudnímu jednání, byli řádně předvoláni a bez omluvy se nedostavili a soud tedy směl rozhodnout v jejich nepřítomnosti na základě provedeného dokazování. V řízení tedy bylo prokázáno tvrzení o spoluvlastnickém podílu žalobkyně i žalovaných právě uvedeným výpisem z katastru nemovitostí, byl prokázán vlastnický titul z exekučního usnesení soudního exekutora a soudního příklepu, a přiměřenost nároku soud odvodil co do jejich výše z internetových nabídek [webová adresa] za dotyčné období. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2991 odst. 2 alinea první občanského zákoníku, kde je uvedeno, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, žalovaní tedy užívají nemovitost bez právního důvodu. Podle odst. 1 téhož ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí ve shora uvedené výši a bylo prokázáno, že žalovaní tuto nemovitost užívali v období od února 2020 do května 2021, tedy za období 16 měsíců, kdy jejich podíl na bezdůvodném obohacení představuje částku 18 400 Kč měsíčně, tedy celkem částku 294 400 Kč. Soud podpůrně vycházel i z ustanovení § 13 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Soud měl k dispozici pravomocný rozsudek zdejšího soudu v identické věci, tento rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] došel ke stejnému závěru. Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobkyni přitakal. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalovaným, kteří ve věci úspěšní nebyli (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 14 720 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 11 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 9 500 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 4, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast při soudním jednání, právní zástupce dále účtoval cestovné osobním vozem [značka automobilu] při spotřebě dle OTP 6,7/5,6 litrů /100 km, aktuální ceně paliva 36,10 Kč/km, amortizační ceně za km 4,70 Kč a ujeté vzdálenosti ze sídla advokáta k Okresnímu soudu ve Znojmě a zpět 2 x 205 km, tedy 410 Km, tedy náklady za tuto cestu 2 780 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas 10 x 100 Kč, tedy 1 000 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) téže vyhlášky, tedy náklady řízení činí dohromady 57 700 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.