11 C 276/2021-29 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 1. 10. 2021 se žalobkyně domáhala peněžité náhrady za užívání pozemků žalovanými ve výši 4 290 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. K odůvodnění uvedla, že je vlastníkem pozemků parcela č. st. [číslo] o výměře [výměra] a st. [číslo] o výměře [výměra], oba zastavěná plocha a nádvoří, a pozemkové parcely [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha, žalovaní jsou každý vlastníkem podílu ½ na nemovitosti stavbě [obec], [adresa], bydlení, na pozemcích parcela st. [číslo] a st. [číslo], vše v k. ú. [obec]. Na užívání předmětných pozemků žalobkyně nebyla s žalovanými uzavřena žádná nájemní smlouva, ani smluvní úprava užívacího vztahu, žalobkyně výzvou z 20. 9. 2019 vyzvala žalované k zaplacení peněžité náhrady za majetkový prospěch získaný užíváním pozemků bez právního důvodu za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 4 290 Kč, ve lhůtě do 26. 2. 2021, žalovaní dobrovolně svoji povinnost nesplnili. Výše náhrady za rok 2018 byla stanovena na částku 13 Kč/m2/rok, což představuje obvyklé nájemné ve výši 4 % ze zjištěné ceny pozemků podle cenové úrovně roku 2018, výměra užívaného pozemku činí 330 m2, celkem žalobkyně požaduje 4 290 Kč (330 m2 x 13 Kč). 2. Žalovaní se k žalobě písemně nevyjádřili, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavili, soud proto věc rozhodl v jejich nepřítomnosti podle výsledků provedeného dokazování. 3. Dle § 2991 odstavec 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 4. Dle § 2999 odstavec 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 5. Z předložených listinných důkazů bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaní od roku 2018 bez právního důvodu užívali pozemky ve vlastnictví žalobkyně, nereagovali na výzvu k zaplacení peněžité náhrady za užívání, užíváním předmětných pozemků se obohatili, výše úhrady byla řádně stanovena jako obvyklá výše nájemného ze zjištěné ceny předmětných pozemků částkou 4 290 Kč, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovaným jako podílovým spoluvlastníkům předmětné stavby uhradit společně a nerozdílně peněžitou náhradu ve výši 4 290 Kč. Žalovaní se nezaplacením peněžité náhrady dostali do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně postupovala dle § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ode dne 27. 2. 2021 do zaplacení. Soud vycházel i z ustanovení § 13 občasného zákoníku, kde je předepsáno vázanost obdobným rozhodnutí v obdobné věci a soud již měl k dispozici identickou věc, řešenou zdejším soudem sp. zn. 7 C 86/2020. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč proti neúspěšným žalovaným. Na nákladech řízení byla přiznána paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle § 1 odstavec 3 písm. a) a c) a § 2 odstavec 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 5. 8. 2020) po 300 Kč.