12 C 133/2022-55 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 25. 1. 2021 žalobce navrhl uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci jistinu 161.884,32 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny do 26. 11. 2020 ve výši 57,01 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny úvěru do 26. 11. 2020 ve výši 4.530,20 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 25.238,02 Kč, smluvní úrok 9,50 % ročně z jistiny 161.884,32 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky ve výši 187.122,34 Kč, sestávající z jistiny úvěru ve výši 161.884,32 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 25.238,02 Kč, a to od 27. 11. 2020 do zaplacení. 2. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce na refinancování [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 337.000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalovaného, který banka bez výhrad akceptovala. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr způsobem uvedeným ve smlouvě s úrokem ve výši 9,50 % ročně. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutou půjčku v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 5.025 Kč. První splátka byla splatná dne 10. 10. 2015 a každá další splátka pak byla splatná vždy k 10. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků. Banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 26. 11. 2020 zesplatnila. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobcem dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalovanému. 4. Soud přezkoumal podanou žalobu a důkazy předložené žalobcem a bylo zjištěno následující: 5. Ze smlouvy o refinancování [číslo] plyne, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kdy se jednalo o půjčku ve výši 337.000 Kč, kdy částka ve výši 326.700 Kč byla určena na předčasné splacení a refinancování již existujícího závazku žalovaného u [právnická osoba ] [anonymizováno] ve výši původně 350.000 Kč, refinancovaný závazek byl typ půjčky Konsolidace. Z uvedeného tedy plyne, že se jednalo o refinancování refinancovaného. Soudu předložené dodatky smlouvy jen změnily datum splatnosti splátek. 6. Z výzev k úhradám bylo zjištěno, že věřitel opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu, dne 26. 11. 2020 pak právní předchůdce žalobce zesplatnil úvěr a žalovaného vyzval k jednorázové úhradě částky 166.471,53 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. O tomto byl žalovaný informován přípisem ze dne 16. 6. 2021. 8. Dle doplnění žaloby ze dne 13. 5. 2022 zaplatil žalovaný na tento dluh celkem 299.826,77 Kč. 9. Soudu nebylo doloženo, zda a jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 12. Dle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by věřitel provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalovaného, jeho majetkové a sociální a osobní poměry, kdy již skutečnost, že se jedná o přeúvěrování konsolidačního úvěru, by měla vyvolat u věřitele zvýšenou obezřetnost. 14. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 337.000 Kč, na kterou splatil 299.826,77 Kč. Rozdíl tak činí částku 31.173,23 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 31.173,23 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. 17. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud spočetl tak, že žalovaný byl vyzván k plnění přípisem ze dne 26. 11. 2020 s 10denní lhůtou k plnění, tedy od 7. 12. 2020 je v prodlení. K 7. 12. 2020 byl úrok z prodlení z částky 31.173,23 Kč 8,25 % ročně. Ve zbytku pak byl úrok z prodlení zamítnut. 18. Žalobce se dále domáhal zaplacení úroku. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta. 19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.