4 C 99/2022-72 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 16. 5. 2022 domáhal se žalobce, aby žalovaná byla zavázána zdržet se jakéhokoliv jednání, kterým by došlo k zásahu do stávající odpadní jímky umístěné na pozemku parcela číslo [rok] – zahrada zapsané na LV [číslo] pro k. ú. [obec], [územní celek], vyjma jejího vývozu, běžných oprav a údržby, dále je povinna zdržet se jakéhokoliv jednání, kterým by došlo k zásahu do připojení žalobce na stávající odpadní jímku umístěnou na stejném pozemku. Po zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu s ohledem na závěry odvolacího soudu pak žalobce změnil žalobu tak, že žalovaná je povinna zdržet se výměny stávající jímky umístěné na pozemku parcela číslo [rok] v k. ú. [obec] vyjma jejího vývozu, běžných oprav a údržby, a že je povinna zdržet se jakéhokoliv jednání, kterým by došlo k zásahu do kanalizační přípojky, kterou je napojena stavba, jež je součástí pozemku parcela číslo [rok] v k. ú. [obec], který je ve spoluvlastnictví žalobce, nastávající odpadní jímku umístěnou na pozemku parcela číslo [rok] v k. ú. [obec]. Při jednání dne 17. 10. 2022 byla změna žaloby ze dne 13. 9. 2022 připuštěna. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti parcela číslo [rok] – zahrada, zapsaná na LV [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], a to každý spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální jedna polovina. Na předmětné nemovitosti je fakticky postavena stavba rodinného domu o dvou bytových jednotkách, kdy je užívána žalobcem a druhá pak žalovanou. Vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě napjaté. Stavbu, která je postavena na spoluvlastněné nemovitosti z větší části financoval i stavěl žalobce. Stavba není dosud zkolaudována, je však plně obyvatelná a k faktickému bydlení je dlouhodobě užívána oběma účastníky. Součástí stavby jsou fakticky dva byty a oba jsou kromě jiného napojeny na odpadní jímku. Svod odpadu z bytu užívaného žalobcem je veden do přípojky, na kterou je následně těsně před jímkou napojen byt užívaný žalovanou. Přípojka je pak vedena pod základem stavby a jímka jako taková je předmětem spoluvlastnického vztahu žalobce a žalované, když je součástí spoluvlastněného pozemku. Dne 28. 4. 2022 obdržel právní zástupce žalobce od žalované dopis, kde žalobci sděluje, že v nejbližší době dojde k výměně poškozené jímky za nový septik a manžel žalované si nepřeje, aby byl žalobce napojen na nový septik, tedy žalovaná sděluje, že vymění jímku, která je předmětem spoluvlastnictví a zamezí napojení žalobce na novou. Na nabídku žalobce na společnou úpravu jímky, pokud je vadná, žalovaná nereagovala, pouze opakovaně hrozí odpojením žalobce od společné jímky. Od rozhodnutí odvolacího soudu pak došlo ke změně skutkového stavu v tom smyslu, že žalovaná již jímku odkopala, i když tato je prozatím stále napojena. S ohledem na hluk z bytu žalované má pak žalobce za to, že další práce probíhají v bytě užívané žalovanou. Již samotné odkopání proti vůli žalobce je důkazem o tom, že žalovaná myslí své výhružky o odpojení jímky vážně a že tak hodlá učinit i proti vůli žalobce. Sama žalovaná pak právnímu zástupci žalobce adresovala e-mail, kdy opětovně trvá na výměně jímky a vzhledem k tomu, že žalovaná doposud nezahájila žádné soudní řízení, kterým by mohla překonat nesouhlas žalobce jako spoluvlastníka s výměnou jímky, má žalobce za to, že i nadále usiluje o její výměnu proti jeho vůli. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že k výměně jímky byla nucena přistoupit poté, co jim i žalobci přestaly fungovat odpady v obou bytových jednotkách. Byli u nich pracovníci odborné firmy, kteří zjistili, že je chyba u připojení jímky k odpadní rouře z rodinného domu. Po odkopání jímky zjistili, že jímka j prohlá a hrozí jí prasknutí. Firma, která jim jímku vyvezla, zjistila, že je značně poškozena a je nutná její výměna. Také jim doporučila opravit si odpad na jejich WC, neboť by mohlo dojít k ucpání, proto ten hluk z jejich bytu. Jímka už je i prasklá a odpadní voda je kolem celé jímky. Také zjistili, že tato jímka není vhodná pro spodní vodu a pro dvě bytové jednotky. Byla také špatně instalována. Jsou tedy nuceni i přes nesouhlas žalobce koupit novou jímku. Chtějí mít svůj vlastní odpad a jímku. 3. Podle § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 4. Smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit stav do pokojného stavu. Soud tak v rámci držební ochrany zkoumá pouze existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby (§ 1008 občanského zákoníku). Pokud jsou uvedené skutečnosti naplněny, soud nesmí zamítnout žalobu z žádných jiných důvodů. Ostatními námitkami se pak ani soud zabývat nesmí. 5. Žalobce pak opírá poslední pokojnou držbu o spoluvlastnické právo k pozemku, kde je jímka umístěna a jejímž byl také stavebníkem. Svémocné rušení držby žalobce také prokázal, neboť sama žalovaná uvedla, že předmětnou jímku již odkopala a z jejího vyjádření je patrno, že hodlá jímku vyměnit, neboť je prasklá a nevhodná pro dvě bytové jednotky, a to i bez souhlasu žalobce, který je jejím spoluvlastníkem. Tím zasahuje do jeho spoluvlastnických práv. 6. Podle § 1126 odst. 1 občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci a podle odst. 2 téhož ustanovení při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílu. Žalovaná pak neprokázala, že by byla většinovým vlastníkem předmětného pozemku a také předmětné jímky. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] [katastrální uzemí] je patrno, že každý z účastníků je vlastníkem ideální jedné poloviny pozemku parcela číslo [rok] o výměře [výměra], přičemž z rozhodnutí [stát. instituce], odbor výstavby, ze dne [datum] vyplývá, že stavebníky předmětného domu byly [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], tj. novostavby RD (2BJ) s garáží, přípojky IS: voda, NN a jímka na vyvážení. K výměně jímky případně k dalším dispozicím s jímkou a přípojkami pak potřebuje žalovaná souhlas spoluvlastníka. V případě, že takový souhlas není udělen, může se pak žalovaná domáhat u soudu nahrazení projevu vůle spoluvlastníka. 7. Žaloba byla podána i v šestitýdenní lhůtě od rušení či ohrožování držby, když žalobce obdržel 28. 4. 2022 dopis žalované, že dojde k výměně poškozeného septiku a že si nepřeje, aby byl žalobce napojen na septik nový. Žalobce pak podal žalobu v šestitýdenní lhůtě 16. 5. 2022. 8. Vzhledem k tomu, že jsou splněny všechny tři podmínky stanovené zákonem a k jiným námitkám soud nesmí přihlížet, soud proto návrhu v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 2.000 Kč, v odměně advokáta za 5 úkonů po 1.500 Kč podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky číslo 177/96 Sb. (zástupce žalobce nesprávně účtoval i podle § 12 odst. 4 citované vyhlášky, když zastupuje pouze jednoho z účastníků). Úkony spočívají v převzetí a přípravě věci, sepisu žaloby, podání odvolání, podání ze dne 13. 9. 2022 a účast při jednání soudu dne 17. 10. 2022. Ve smyslu § 13 odst. 4 pak zástupci žalobce náleží 5 x 300 Kč režijní paušál hotových výloh ke každému úkonu právní pomoci. Zástupce žalobce je plátcem DPH, odměna a hotové výdaje advokáta se zvyšují o 21 % DPH, tedy o 1.890 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř.