5 C 143/2022-88 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 21. 3. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 10.000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35.000 Kč, žalovaný čerpal celkem částku 10.000 Kč, kterou se zavázal žalobci splácet dle dohodnutých podmínek. Žalovaný ovšem neuhradil ničeho, ocitl se v prodlení, právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, jež byla splatná dne 13. 7. 2017, a dále nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně z dlužné jistiny od 13. 4. 2017 do 13. 7. 2017, a nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 1.750 Kč. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne [datum] postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] jakožto postupníkem. Tato společnost následně dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Svým podáním ze dne 9. 8. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 2.549,70 Kč představující kapitalizovaný úrok z úvěru a co do náhrady účelně vynaložených nákladů v částce 1.750 Kč. K odůvodnění uvedl, že z opatrnosti požaduje pouze částku jistiny ve výši 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, tedy plnění poskytnuté bez právního důvodu. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný jako klient se dne 13. 4. 2017 dohodli na poskytnutí úvěru žalovanému, a to až do výše sjednaného úvěrového limitu 35.000 Kč. Z předložených výpisů účtu bylo zjištěno, že žalovaný dne 13. 4. 2017 provedl dva výběry ve výši 4.500 Kč a 5.500 Kč, splatnost byla stanovena na 13. 7. 2017. Bankovními výpisy žalobce prokázal, že dne 13. 4. 2017 provedl dvě platby ve výši 4.500 Kč a 5.500 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byl k tomuto dni žalovaný, jak plyne ze sdělení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] ze dne 27. 7. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 6. 5. 2020. Výzvou k plnění ze dne 6. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odstavec 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, učiněné žalobcem před zahájením jednání, soud řízení zčásti zastavil, jak jest uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba co do zbývající částky jistiny a zákonného úroku z prodlení je důvodná. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné jistiny výrokem I. tohoto rozhodnutí. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce sice zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno, pro zbývající část žaloby byl však v řízení úspěšný. Žalobce byl úspěšný v části žaloby ohledně částky 10.000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 14. 7. 2017 do zaplacení, neúspěšný byl co do částky 4.299,70 Kč. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednil i příslušenství jistiny (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) a dospěl k závěru, že žalobce byl neúspěšný v poměrně nepatrné části. Proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 1.500 Kč (§ 7), 3x režijní paušál po 300 Kč (§ 13), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 1.134 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 7.334 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení] (§149 odst. 1 o.s.ř.).