7 C 11/2022-30 — Okresní soud ve Znojmě

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odstavec 4 o. s. ř. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit dlužné televizní poplatky ve výši 1.755 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 319,96 Kč. K odůvodnění uvedla, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku na základě písemné výzvy žalobkyně a je povinna hradit televizní poplatky, o této skutečnosti byla žalobkyní písemně informována. Žalovaná neplatila televizní poplatky, vznikl ji dluh ve výši 1.755 Kč za období od května 2019 do května 2020 po 135 Kč měsíčně. 3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 4. Z písemné výzvy k přihlášení poplatníka ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná jako evidovaná odběratelka elektrické energie byla vyzvána, aby do 30. dnů od doručení výzvy zaslala čestné prohlášení o tom, že není povinna televizní poplatky hradit, přihlásila se jako poplatník televizních poplatků, případně doložila, že již televizní poplatky hradí, součástí výzvy byl odpovědní formulář. Z předložené dodejky bylo prokázáno, že žalovaná výzvu osobně převzala dne 17. 4. 2018. 5. Dopisy ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu a poučena, že pokud dodatečně dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. 6. Podle § 10 zákona číslo 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v daném řízení zcela důvodná, žalovaná nereagovala na výzvu k přihlášení poplatníka ze dne 6. 4. 201, od května 2018 se stala poplatníkem televizních poplatků, své povinnosti řádně neplnila. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za květen 2019 do května 2020 (13 měsíců) po 135 Kč měsíčně. V souladu s ustanovením § 10 zákona číslo 348/2005 Sb. proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 8. Nezaplacením jednotlivých televizních poplatků se žalovaná dostala vždy 16. dnem kalendářního měsíce do prodlení s plněním dluhu, žalobkyně postupovala dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. a pro účely řízení kapitalizovala úrok z prodlení z jednotlivých neuhrazených poplatků do 27. 10. 2021 (den vyhotovení návrhu), proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši 319,96 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu spisové značky I. ÚS 3344/12, ve kterém Ústavní soud výslovně uvedl, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení spočívajících v zastoupení advokátem s ohledem na účelnost, žalobkyně agendu televizních poplatků sama spravuje, s ohledem na jejich užití je žádoucí a správné, aby žalobkyně činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Žalobkyni byla na nákladech řízení přiznána částka 600 Kč, což jsou účelně vynaložené náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka za 2 úkony po 100 Kč (písemná výzva k plnění a podání návrhu) dle § 1 odstavec 3 a § 2 vyhlášky číslo 254/2015 Sb.