7 C 13/2022-36 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 26. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 4.000 Kč a úroku z prodlení z této částky ode dne 27. 1. 2017 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [obec] – [část obce] (dále jen„ původní úvěrující“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit za dohodnutých podmínek do 26. 1. 2017 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě přes webové stránky [webová adresa], kde zaregistroval své osobní údaje, uvedl heslo pro přístup k uživatelskému profilu, vyslovil souhlas s registrací, žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci a registraci dokončil zadáním bezpečnostní SMS, při žádosti o úvěr přiložil kopii občanského průkazu k ověření totožnosti, po prověření úvěruschopnosti byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, úvěr ve výši 4.000 Kč byl vyplacen na bankovní účet žalovaného, který sdělil s variabilním symbolem s číslem smlouvy [číslo]. Mezi smluvními stranami nebyl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru, žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 26. 1. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas nevrátil, žalobkyně požaduje vrácení poskytnuté částky 4.000 Kč. Žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 13. 4. 2021 a předžalobní výzvou z téhož dne byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledku provedeného dokazování. 3. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu původního úvěrujícího a rámcovou smlouvou o úvěru původního úvěrujícího bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním úvěrujícím smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které mu byla poskytnuta jistina ve výši 4.000 Kč, kterou se zavázal splatit dne 26. 1. 2017, v registračním formuláři žalovaný uvedl své osobní údaje, poskytl kopii občanského a řidičského průkazu. Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne 13. 4. 2021 [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu, na který byla dne 11. 1. 2017 připsána platba ve výši 4.000 Kč od původní úvěrující. Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Listinnými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že předmětný návrh byl podán důvodně, žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s původním úvěrujícím v elektronické podobě smlouvu o úvěru dle § 2395 a následujících o. z., žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 26. 1. 2017. Žalovaný svoje povinnosti řádně nesplnil, ke dni rozhodnutí soudu dluží žalobkyni nesplacenou jistinu 4.000 Kč. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 6. Nezaplacením jistiny ve sjednané lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., mezi účastníky nebyl sjednán smluvní úrok z prodlení, proto žalobkyně postupovala dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nesplacené jistiny ode dne následujícího po uplynutí lhůty splatnosti, proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.489 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a podání návrhu), dle § 14b odstavec 5 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 900 Kč částka 189 Kč. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně u soudu podává návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu ve skutkově i právně obdobných věcech smluv o úvěru, kterými se domáhá peněžitého plnění nepřevyšujícího částku 50.000 Kč a je jí přiznávána náhrada nákladů řízení, proto soud odměnu advokátky přiznal dle § 14b odstavec 1 a 5 citované vyhlášky. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).