7 C 329/2021-29 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 30. 9. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 8.000 Kč a úroku z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [obec] – [část obce] (dále jen„ původní úvěrující“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit za dohodnutých podmínek do 24. 12. 2018 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě přes webové stránky [webová adresa], kde zaregistrovala své osobní údaje, uvedla heslo pro přístup k uživatelskému profilu, vyslovila souhlas s registrací, žalovaná odsouhlasila smluvní dokumentaci a registraci dokončila zadáním bezpečnostní SMS, při žádosti o úvěr přiložila kopii občanského průkazu k ověření totožnosti, po prověření úvěruschopnosti byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, úvěr ve výši 8.000 Kč byl vyplacen na bankovní účet žalované, který sdělila s variabilním symbolem, číslem smlouvy [číslo]. Mezi smluvními stranami nebyl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru, žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 24. 12. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná sjednanou částku řádně a včas nevrátila, žalobkyně požaduje vrácení poskytnuté částky 8.000 Kč. Žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 13. 4. 2021 a předžalobní výzvou z téhož dne byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledku provedeného dokazování. 3. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu původního úvěrujícího a rámcovou smlouvou o úvěru původního úvěrujícího bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne [datum] s původním úvěrujícím smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které jí byla poskytnuta jistina ve výši 8.000 Kč, kterou se zavázala zaplatit dne 24. 12. 2018, v registračním formuláři žalovaná uvedla své osobní údaje. Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 13. 4. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Listinnými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že předmětný návrh byl podán důvodně, žalovaná jako úvěrovaná uzavřela s původním úvěrujícím v elektronické podobě smlouvu o úvěru dle § 2395 a následujících o. z., žalované byl poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč bezhotovostně převodem na její bankovní účet a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit do 24. 12. 2018. Žalovaná svoje povinnosti řádně nesplnila, ke dni rozhodnutí soudu dluží žalobkyni nesplacenou jistinu 8.000 Kč. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované řádně písemně oznámeno. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 6. Nezaplacením jistiny ve sjednané lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., mezi účastníky nebyl sjednán smluvní úrok z prodlení, proto žalobkyně postupovala dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., požadovala úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z nesplacené jistiny ode dne následujícího po uplynutí lhůty splatnosti, proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.489 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a podání návrhu), dle § 14b odstavec 5 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 900 Kč částka 189 Kč. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně u soudu podává návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu ve skutkově i právně obdobných věcech smluv o úvěru, kterými se domáhá peněžitého plnění nepřevyšujícího částku 50.000 Kč a je jí přiznávána náhrada nákladů řízení, proto soud odměnu advokátky přiznal dle § 14b odstavec 1 a 5 citované vyhlášky. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).