7 C 343/2021-78 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 26. 8. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 68.513,40 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 70.167,14 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení, částečně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.672,14 Kč za období od 21. 2. 2020 do 28. 7. 2020, částečně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3.753,74 Kč za období od 13. 3. 2019 do 20. 2. 2020. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 70.000 Kč, účastníci sjednali smluvní úrok 14,9 % ročně, žalovaný se zavázal platit poplatky za poskytované bankovní služby, nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník banky, žalovaný se zavázal řádně hradit měsíční splátky ve výši 1.476,35 Kč a platební povinnosti, porušením smluvních podmínek bylo prodlení žalovaného se splněním pohledávek u banky, žalovaný svoje povinnosti řádně neplnil, opakovaně se dostal do prodlení s úhradami sjednaných splátek, nereagoval na upomínky banky, proto žalobkyně ke dni 20. 2. 2020 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 72.381,65 Kč. Ke dni podání návrhu žalovaný dluží nesplacenou jistinu 66.413,40 Kč, smluvní úrok 3.753,74 Kč, smluvní pokutu 2.100 Kč a částečně kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny ke dni 28. 7. 2020 ve výši 1.672,14 Kč. 2. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného podle interních pravidel s přihlédnutím k tehdejším poměrům žalovaného, vycházela z údajů poskytnutých v rámci žádosti a provedla vyhodnocení a ověření dostupných informací v interních a externích databázích. V době podání žádosti byl žalovaný řádně zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem 32.651 Kč, byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení, neměl vyživovací povinnost, žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databázi ministerstva vnitra, žalovaný v době podání žádosti měl interní splátky u žalobkyně ve výši 5.380 Kč měsíčně, žalobkyně zohlednila splátkové výdaje, životní minimum a normativní náklady na bydlení, bylo doloženo, že v době podání žádosti byl schopen splácet poskytnutý úvěr měsíční splátkou 1.476,35 Kč. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledků provedeného dokazování. 4. Z předložené žádosti o úvěr bylo prokázáno, že žalovaný v době podání žádosti byl zaměstnán v Anglii s měsíčním příjmem domácnosti ve výši 50.000 Kč, byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení, měl interní splátku u žalobkyně ve výši 5.380 Kč, byl schopen po zohlednění nezbytných životních nákladů splácet měsíční splátku podle uzavřené smlouvy. Z písemné smlouvy o úvěru – [název půjčky] [anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 70.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních anuitních splátkách po 1.476,35 Kč, první splátka byla splatná 18. 4. 2019, každá další splátka byla spatná vždy k 18. dni v měsíci, účastníci sjednali pevnou úrokovou sazbu 14,9 % ročně, RPSN činila 15,93 %, dle článku III odstavec 10 a 11 porušením smlouvy bylo prodlení dlužníka se splněním jakékoliv pohledávky banky, v případě porušení povinnosti byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím, kterékoliv dluhy dlužníka vůči bance za ihned splatné a požadovat okamžité splacení. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly všeobecné obchodní, produktové podmínky banky a sazebník žalobkyně. Z předložených výpisů z úvěrového účtu a platební historie bylo prokázáno, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, řádně neplatil sjednané měsíční splátky úvěru. Z písemného oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr za splatný ke dni 20. 2. 2020 a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 72.381,65 Kč do 9. 3. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Listinnými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o úvěru [číslo] dle § 2395 a následujících o. z., žalovanému po řádném přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti byl poskytnut spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši [částka] se smluvní úrokovou sazbou 14,9 % ročně, žalovaný se zavázal úvěr splatit 72 měsíčními anuitními splátkami po 1.476,35 Kč, první splátka byla splatná 18. 4. 2019, další splátky byly splatné vždy k 18. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal bance hradit sjednané poplatky, porušením smluvních podmínek prodlení žalovaného se splněním jakékoliv pohledávky banky, v případě porušení smlouvy byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím úvěr za splatný a žádat předčasné splacení. Žalovaný své povinnosti řádně nesplnil, opakovaně se dostal do prodlení se splácením splátek, nereagoval na upomínky a upozornění banky, proto žalobkyně svým rozhodnutím ze dne 20. 2. 2020 prohlásil úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 72.381,65 Kč nejpozději do 9. 3. 2020. Žalovaný ani dodatečně své povinnosti vůči bance nesplnil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku 68.513,40 Kč, což je nesplacená jistina a smluvní pokuta, žalobkyni byl dále přiznán částečně kapitalizovaný smluvní úrok za období od 13. 3. 2019 do 20. 2. 2020 ve výši 3.753,74 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 7. Nezaplacením zesplatněného úvěru se žalovaný dostal do prodlení se splněním dluhu dle § 1968 o. z., mezi účastníky nebyl sjednán smluvní úrok z prodlení, proto žalobkyně postupovala dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení, který žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni prohlášení úvěru za splatný. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 22.875,40 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 2.741 Kč, odměna advokáta dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 3.860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu a účast u jednání soudu dne 14. 2. 2022), náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 16.640 Kč částka 3.494,40 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).