7 C 48/2022-24 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 15. 12. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužné televizní poplatky ve výši 3.510 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 424,64 Kč. 2. K odůvodnění uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný se přihlásil dne 1. 8. 2007. Žalovaný neplatil televizní poplatky, vznikl mu dluh ve výši 3.510 Kč za období od srpna 2019 do září 2021 po 135 Kč měsíčně. 3. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odstavec 4 o. s. ř. 4. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 5. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo prokázáno, že žalovaný televizní přijímač přihlásil tiskopisem„ Přihláška televizního poplatníka“ na České poště dne 1. 8. 2007. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu a poučen, že pokud dodatečně dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. 7. Podle § 10 zákona číslo 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v daném řízení zcela důvodná, žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období srpen 2019 až září 2021 (26 měsíců) po 135 Kč měsíčně. V souladu s ustanovením § 10 zákona číslo 348/2005 Sb. proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.). 9. Nezaplacením jednotlivých televizních poplatků se žalovaný dostal vždy 16. dnem kalendářního měsíce do prodlení s plněním dluhu, žalobkyně postupovala dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. a pro účely řízení kapitalizovala úrok z prodlení z jednotlivých neuhrazených poplatků do 15. 12. 2021 (den vyhotovení návrhu), proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši 424,64 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu spisové značky I. ÚS 3344/12, ve kterém Ústavní soud výslovně uvedl, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení spočívajících v zastoupení advokátem s ohledem na účelnost, žalobkyně agendu televizních poplatků sama spravuje, s ohledem na jejich užití je žádoucí a správné, aby žalobkyně činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Žalobkyni byla na nákladech řízení přiznána částka 600 Kč, což jsou účelně vynaložené náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka za 2 úkony po 100 Kč (písemná výzva k plnění a podání návrhu) dle § 1 odstavec 3 a § 2 vyhlášky číslo 254/2015 Sb.