11 C 13/2023-107 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 13. 1. 2023. Žalobce se návrhem domáhal zadostiučinění, omluvy po 13 žalovaných, zadostiučinění mělo spočívat v realizaci zveřejnění omluvy uvedené ve výrokové části I tohoto rozsudku. Žalobce v žalobním tvrzení uvedl, že byl trenérem plaveckého oddílu [plavecký oddíl] [obec] [anonymizováno]., přičemž v průběhu roku 2017 z důvodu rozdílných pohledů na směřování plaveckého oddílu opustil oddíl jeden z trenérů [celé jméno žalovaného]. Tento si následně založil vlastní spolek [spolek] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. V důsledku názorového nesouladu žalovaného 1 a žalobce začal tento šířit mezi zákonnými zástupci členů plaveckého oddílu nepravdivé a zavádějící informace ohledně osoby žalobce, jeho hospodaření s financemi a toto jednání vedlo k přestupu prakticky poloviny registrovaných členů plaveckého oddílu a dalších 20 dětí pod záštitou společnosti žalobce [společnost] [anonymizováno] do nově vzniklého plaveckého spolku [titul] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný [celé jméno žalovaného] zejména uváděl, že žalobce užívá finanční prostředky získané od zákonných zástupců členů plaveckého oddílu, popř. získaných z veřejných dotací [územní celek] pro svou potřebu, tedy žalobce tyto prostředky zpronevěřil a dále uváděl nepravdivé informace při žádostech o poskytování dotace a následně tyto dotace užívá v rozporu s jejich účelem. Zákonní zástupci členů oddílu tyto informace bez dalšího převzali a dále po [obec] šířili, a to prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, tak i soukromě. V důsledku těchto informací ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného] bylo podáno trestní oznámení, v němž byly specifikovány finanční prostředky, které měl žalobce zpronevěřit, toto trestní oznámení kopírovalo nepravdivé výroky žalovaného [titul] [celé jméno žalovaného]. Policejním usnesením byla věc odložena. Následovaly další verbální útoky, kterým byl žalovaný ze strany zákonných zástupců vystavován, žalobce byl dehonestován a urážen jednotlivými původně žalovanými účastníky řízení. Žalobce byl dehonestován i urážlivými nápisy na motorových vozidlech, to vše se odehrálo bez jakýchkoli relevantních důkazů. 2. Dne 4. 7. 2023 byl návrh proti části žalovaných vzat zpět a řízení proti těmto bylo zastaveno a vedeno dále proti žalovaným [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. 3. Z policejního spisu zn. [číslo ] [číslo] soud zjistil, že 8. března 2018 byly zahájeny úkony trestního řízení, na základě skutečností, že 22. 2. 2018 podal žalobce podnět k zahájení trestního stíhání. 4. Z usnesení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto usnesením byla trestní věc odložena s právní mocí dne 14. 1. 2020, neboť nešlo o podezření ze zločinu a nebylo na místě řešit věc jinak. Z obsahu tohoto policejního spisu je zřejmé, že v něm nynější žalobce uvádí všechny skutkové okolnosti, které jsou nyní tvrzeny v žalobě. 5. Žalobce jako účastník řízení vyjádřil totožně se žalobním návrhem, doplnil, že je dodnes újmou zasažen, po městě byly umístěny letáky, plakáty, žalobce byl pomlouván u rodičů plavců. Manželce byly házeny do schránky tyto nepravdy. Žalobce byl nařčen z krádeží a podvodů. 6. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že se jedná o smyšlenky a nepravdy, zavádějící informace a z tohoto důvodu navrhují zamítnutí žaloby a dále všichni tři žalovaní namítli promlčení nároku, neboť k uplatnění tohoto nároku došlo v subjektivní tříleté promlčecí době. 7. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud vycházel nejprve z článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Článek 1 věta druhá této Listiny uvádí, že základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, zde tedy čas běží bez otěží. Z uvedené citace prvouky práva vyplývá, že právo na ochranu osobnosti je nepromlčitelné, je však třeba lišit mezi právem na ochranu osobnosti dle článku 10, jak shora citováno a právu na plnění z porušení tohoto práva. Pokud bylo namítnuto promlčení, soud vycházel z ustanovení § 610 odst. 1 občanského zákoníku věta první, kde je uvedeno, že k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 8. Dle ustanovení § 612 občanského zákoníku v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech. Ježto v dané věci je žalováno právo na odčinění újmy, soud vycházel z tohoto ustanovení. 9. Soud vycházel z ustanovení § 620 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. 10. Dle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 11. Institutem promlčení zákonodárce stimuluje účastníky k včasnému uplatnění práv a k právní bdělosti, z uvedeného je zřejmé, že promlčecí lhůta sestává ze dvou složek, tedy lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Subjektivní promlčecí doba závisí na okolnostech pro žalobce subjektivních, naproti tomu shora uvedená tříletá promlčecí doba je objektivní a na subjektu nezávisí. Promlčení nastává uplynutím jedné z uvedených lhůt. Zde zákonný zvon času tento čas odměřil a tento má v době podání návrhu chuť jistoty, a to následující úvahou. 12. Soud provedl podle důkazů výpravu za oponu času a vzal za prokázané, že subjektivní vědomost o újmě nastala u žalobce nejpozději dne 22. 2. 2018, kdy podával trestní oznámení a skutky uvedené v žalobě jsou identické s textem trestního oznámení, tedy žalobce v tento den měl vědomost o tvrzené újmě. Žaloba v této věci byla podána dne 13. 1. 2023, tedy po uplynutí subjektivní, objektivní promlčecí lhůty a soud tedy na základě citovaných ustanovení k tomuto přihlédl a žalobu zamítl. 13. Námitka promlčení a závěr o promlčení nároku je podmínkou postačující pro zamítnutí žaloby a další dokazování a právní úvahy hmotněprávní by v tomto případě byly nadbytečné. 14. Žalovaní se takto stali zcela procesně úspěšnými, a proto jim přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložili účelně k uplatnění svého práva proti žalobci, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil náklady za každý úkon právní pomoci z punkta žalované věci dle § 12 odst. 4 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., za každou zastupovanou osobu sníženou o 20 %, tedy 2 000 Kč za každý úkon právní pomoci, jímž byly: převzetí, příprava, sepis vyjádření k žalobě, sepis vyjádření ve věci, studium spisu, účast u soudního jednání, tedy 5 x 4 000 Kč, tedy 20 000 Kč, za každý úkon právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, právní zástupkyni žalovaných přísluší prezidiálně prokázaná DPH z této částky, tedy 4 830 Kč, žalobce je povinen tedy nahradit částku 27 830 Kč. 15. Žalovanému nezastupovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší, neboť z obsahu spisu není zřejmé, že by mu náklady vznikly.