11 C 201/2023-35 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 13. 7. 2023. Návrhem se žalobce domáhal od žalované zaplacení částky 41 546 Kč. V žalobě bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce je právnickou osobou zřízenou dle § 9 a násl. zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu a takto je vlastníkem budovy [adresa] ve [obec] na adrese [ulice a číslo], v níž jsou vyčleněny bytové jednotky ve vlastnictví osob. Dle Stanov žalobce konkrétně článku XII odst. 4 písm. b) je žalovaná povinna hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemky a stanovené zálohy za služby. Tyto služby byly prováděny zprostředkovaně družstvem [družstvo], [anonymizována tři slova]. Žalované byl předepsán předpis úhrad měsíčně ve výši 4 915 Kč, složený z dílčích částek. Žalovaná předepsané úhrady hradila nepravidelně a zůstala tak žalobci dlužna částku 41 546 Kč. Po provedeném dokazování soud vycházel z ustanovení § 1158 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. Dále soud vycházel z ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Ustanovení § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Se shora uvedenou kvalifikací soud žalobci přitakal a žalobu uznal jako oprávněnou, přičemž bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby žalovanou písemně upomínal a veškeré tvrzené skutečnosti doložil listinnými důkazy. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně obeslána, tedy se svým zavinění ve věci nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 078 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 2 780 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 4 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 15 303,30 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.