12 C 137/2021-111 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobce je výlučným vlastníkem budovy [číslo popisné¨] – objektu k bydlení ve [obec], jež je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše k.ú. [okres], na adrese [adresa] podlaží nachází byt [číslo] který byl pronajat žalované nájemní smlouvou ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků. Nájem byl dle nájemní smlouvy na dobu určitou do [datum] bez možnosti automatické obnovy. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou trval do [datum], kdy si žalovaná převzala výpověď z nájmu bytu, a to bez výpovědní doby. Žalovaná předmětný byt však užívá i nadále. Žalobce tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti požaduje po žalované úhradu bezdůvodného obohacení odpovídající výši ujednaného nájemného ve smyslu ust. § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za kalendářní rok 2020. Toto specifikoval po započtení částečných plateb ze strany žalované na částku 89.980 Kč. Dále žalobce požaduje náklady na šest upomínek ve výši 146 Kč, tedy celkem částku celkem 90.126 Kč, a to s úrokem z prodlení. Žalovaná uvedla, že je skutečností, že byt užívala, platila za bydlení platby podle svých aktuální možností, kdy se nachází v obtížné sociální situaci, komplikované jejím zdravotní stavem. Žalobce soudu doložil nájemní smlouvu ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena nájemní smlouva na předmětný byt s žalovanou, bylo sjednáno nájemné 60 Kč 1 m2 měsíčně. Následně pak žalovaná soudu sdělila, že byt vyklidila, žalobce byt převzal dne [datum]. Žalovaná dále uvedla, že nezpochybňuje nárok uplatněný žalobcem v podané žalobě, poukázala však na to, že je [zdravotní stav] [anonymizováno] s minimálními příjmy, s nemožností zaměstnání či získání jiných prostředků k obživě, kdy všechny tyto skutečnosti doložila. Stav se změnil ještě k horšímu poté, kdy byla nucena vyklidit byt, který řadu let obývala a nyní bydlí v penzionu, kde je schopna hradit bydlení pouze za pomoci státních sociálních dávek. Zhoršil se také zdravotní stav žalované, tato je téměř permanentně v péči lékařů. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že bezpečně bylo prokázáno, že žalované bez právního důvodu užívala byt ve vlastnictví žalobce, tím se obohatila na úkor žalobce, který nemohl vykonávat své vlastnické právo k bytu. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena ve výši nájemného, které by žalovaná hradila za nájem bytu, pokud by měla řádně uzavřenou nájemní smlouvu. Na základě uvedeného pak soud žalobu posoudil jako důvodnou, a proto jí vyhověl. Soud však zohlednil obtížnou zdravotní a sociální situaci žalované, které soudu doložila, že [zdravotní stav] [anonymizováno], byl jí přiznán [příjem] [anonymizována tři slova], je poživatelnou dávek státní sociální péče, kdy pobírá doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí. Žalovaná soudu doložila, že její zdravotní stav je zhoršený a vyžaduje zvýšené náklady. Soud má proto za to, že pokud žalovaná navrhla stanovení splátek, je toto nepochybně vhodné. Bylo přihlédnuto i k tomu, ž žalovaná je naprosto nemajetná, i v případě, pokud by nebylo povoleno splácení sluhu, by případná exekuce byla zjevně bezúspěšná. Proto soud povolil žalované splátky ve výši 350 Kč, kdy soudu je známo, že žalovaná má vůči žalobci více dluhů ze stejného skutkového stavu, pouze jiného časového období, tedy je třeba nastavit splátky tak, aby pro osobu žalované nebyly likvidační a byly reálně zvládnutelné. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souladu s § 150 o.s.ř., kdy s přihlédnutím k zdravotnímu stavu žalované a její sociální situaci je vhodné použít toto ustanovení.