14 C 205/2023-34 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 19. 7. 2023 se žalobce domáhal určení neexistence zástavního práva k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právními předchůdci žalobce, manžely [příjmení], smlouvu o úvěru, na základě, které poskytl žalovaný finanční prostředky ve výši 32 000 Kč, splatné do 4. 11. 1999. K zajištění pohledávky byla stejného dne uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, která byla zavkladována do katastru nemovitostí. Dle žalobce zástavní právo již neexistuje, že zaniklo promlčením dle ustanovení § 101 z. č. 40/1964 Sb. Splatnost zajištěné pohledávky nastala dne 4. 11. 1999, právo mohlo být vykonáno poprvé dne 5. 11. 1999. Promlčecí doba zástavního práva uplynula ke dni 5. 11. 2002. Žalobce má naléhavý právní zájem na podání žaloby, neboť zástavní právo smluvní komplikuje žalobci možnosti nakládat s nemovitostmi, zejména pokud jde o prodej. Žalobce zaslal žalovanému dne 8. 6. 2023 výzvu k dobrovolnému výmazu zástavního práva smluvního, výzva se žalobci vrátila jako nevyzvednutá. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo ] [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba: [adresa] – rod. dům, na pozemku parc. č. St. [číslo ]. 4. U nemovitostí je ve výpisech z katastru nemovitostí uvedeno zástavní právo smluvní ze dne [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum], pro pohledávku ve výši 32 000 Kč, oprávnění pro žalovaného, listina: smlouva [číslo ] [číslo]. 5. Zástavní právo smluvní vzniklo před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v souladu s ust. § 3028 odst. 2 tohoto občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řízení zákonem č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 7. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 8. Podle § 80 o.s.ř. žalobou se lze domáhat, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. 10. Věcná legitimace účastníků v tomto řízení je nesporně dána, neboť oba jsou účastni právního poměru, resp. práva, o něž v tomto řízení jde. 11. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je rovněž dán, spočívá v tom, že zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí jakožto omezení vlastnických práv žalobce a bez vyslovení neexistence tohoto práva v důsledku promlčení zástavního práva nelze provést výmaz omezení vlastnického práva v katastru nemovitostí. První z možností, která by měla předcházet podání žaloby, tedy součinnost ze strany žalovaného (zástavního věřitele), aby bez zbytečného odkladu požádal o výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí využita nebyla, neboť žalovaný je v tomto směru zcela nečinný. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Protože došlo k promlčení zástavního práva a u dotčených nemovitostí je v katastru nemovitostí toto právo stále zapsané, soud rozhodl o tom, že na předmětných nemovitostech zástavní právo nevázne. Soud se zcela ztotožňuje s argumentací žalobce, která vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009, dle kterého prokáže-li zástavní dlužník, že zástavní věřitel uplatnil (může uplatnit) právo na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy (teprve) po uplynutí stanovené doby, a dovolá-li se promlčení zástavního práva, nelze zamítnout jeho žalobu o určení, že tu (promlčené) zástavní právo není, jen s poukazem na to, že promlčení není důvodem zániku zástavního práva a že promlčené zástavní právo ani po zamítavém pravomocném rozhodnutí soudu nezaniká a je toliko oslabené o tzv. nárok a jedná se o tzv. naturální právo. Jestliže se zástavní dlužník dovolal (důvodně) promlčení zástavního práva, je totiž nepochybné, že zástavní věřitel se již nemůže domoci prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy, a tedy ani uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy a že zástavní právo nemůže nadále (ani v budoucnu) být způsobilým právním prostředkem pro uspokojení zajištěné pohledávky. Opačný názor ve svých důsledcích popírá význam promlčení zástavního práva a přiznává soudní ochranu, projevující se zamítnutím žaloby, která směřovala proti výkonu promlčeného práva, ačkoliv-jak vyplývá z ustanovení § 100 odst.1 věty třetí občanského zákoníku právo nelze přiznat. Protože je zástavní právo promlčené, nemůže nadále být způsobilým právním prostředkem pro uspokojení zajištěné pohledávky a je proto zcela na místě žaloba na určení neexistence zástavního práva. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Odměna zástupce činí dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, částku 3 100 Kč za 1 úkon právní pomoci, soud přiznal zástupkyni žalobce a režijní paušály za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby a účast na jednání dne 4. 12. 2023) po 3 100 Kč, tj. 12 400 Kč, k tomu byl připočten 4 x režijní paušál po 300 Kč, tj. 1 200 Kč a jelikož zástupkyně řádně doložila, že je plátkyní DPH, byla odměna dále navýšena o 21 % DPH ve výši 2 856 Kč a zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, celkem 21 456 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.