14 C 255/2023-73 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 13. 5. 2023 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 37 370 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 14 893 Kč sestávající z úroku v částce 7 500 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 56 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 7 393 Kč, to vše v 18měsíčních splátkách po 1 661 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná částka 37 370 Kč sestává z jistiny 13 307 Kč a dlužné částky poplatku 24 063 Kč. 2. Žalovaná u jednání soudu uvedla, že si je vědoma toho, že smlouvu uzavřela, splátky však nesplácela proto, že se rozváděla a neměla dostatek prostředků proto, aby je hradila. Pracuje na poloviční úvazek v restauraci [restaurace] [anonymizována dvě slova] ve [obec], dále si přivydělává úklidem a chodí darovat plazmu, měsíčně má v průměru příjem asi 11 000 Kč – 12 000 Kč. Tři exekuce, které byly čteny u jednání se týkají výživného na její děti, které teď platí, měsíčně se jedná o částku 4 500 Kč. Dále za bydlení platí 8 000 Kč měsíčně. Dluh by chtěla platit ve splátkách ve výši 1 000 Kč. 3. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel si byl vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované jako spotřebitele splácet předmětný spotřebitelský úvěr, vycházel z dostupných informací, které si aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na žalované, s odbornou péčí komplexně analyzoval s porovnáním demografických a statistických údajů kreditní riziko v souvislosti s podanou žádostí o spotřebitelský úvěr. Původní věřitel postupoval s odbornou péčí, která převyšovala zákonné povinnosti i standard trhu, původní věřitel prověřil bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, databázi SOLUS, insolvenční rejstřík, svoji vlastní interní databázi, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a nezjistil žádné negativní skutečnosti k její osobě. Původní věřitel komplexně vyhodnotil finanční situaci žalované, která měla příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou v deklarované výši 12 507 Kč, řádně byly ověřeny výdaje žalované, žalobkyně odkázala na vydanou judikaturu vyšších soudů, podle jejího názoru původní věřitel řádně přezkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalované s veškerou možnou odbornou péčí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 14 893 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 7 500 Kč, z administrativní činnosti ve výši 7 393 Kč, v pravidelných 18měsíčních splátkách po 1 661 Kč, poslední splátce ve výši 1 656 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena na den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 1673,2 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 56 % ročně. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že částku 15 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 15. 11. 2019 bylo prokázáno, že byla vyhotovena obchodní zástupkyní původního věřitele [jméno] [příjmení], totožnost žalované byla ověřena podle platného občanského průkazu, žalovaná uvedla adresu svého trvalého pobytu a náhradní kontaktní adresu, v době podání žádosti byla vdaná, měla tři vyživovací povinnosti, dosáhla základního vzdělání, nebyla majitelem auta, pracovala na plný pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy od [datum], v žádosti je uveden měsíční příjem žadatele 12 507 Kč, další příjem domácnosti 25 000 Kč, celkový příjem byl uveden ve výši 37 507 Kč a v části měsíčních výdajů byly uvedeny pouze odhadované měsíční výdaje žadatele 4 200 Kč, v žádosti bylo uvedeno, že žalovaná nemá zápůjčky u jiné společnosti a nemá interní splátky u původního věřitele, k žádosti žalovaná doložila pracovní smlouvu a výplatní pásky za srpen a září 2019. 6. Z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že žalovaná má v evidenci tři záznamy, exekuce byly zapsány v červnu a listopadu 2022, u žalované neprobíhalo a neprobíhá insolvenční řízení. 7. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Dle § 86 odstavec 2 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 87 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že původní věřitel uzavřel s žalovanou písemnou formulářovou smlouvu o zápůjčce, dle které žalované poskytl zápůjčku ve výši 15 000 Kč za poplatek 14 893 Kč, žalovaná se zavázala zápůjčku s poplatkem původnímu věřitel splatit v 18měsíčních splátkách po 1 661 Kč, úroková sazba byla sjednána jako pevná a neměnná. Žalovaná na úhradu zápůjčky zaplatila v období od listopadu 2019 do července 2020 celkovou částku 3 723 Kč, následně se dostala do prodlení s plněním dluhu, předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované řádně písemně oznámeno, žalovaná na úhradu dluhu po postoupení pohledávky neprovedla žádnou úhradu. 12. S ohledem na předložené listinné důkazy se soud zabýval splněním povinnosti původního věřitele řádně posoudit a vyhodnotit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Z předložené karty zákazníka ze dne 15. 11. 2019 dospěl soud k závěru, že původní věřitel porušil svoji zákonnou povinnost posoudit a vyhodnotit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Žalovaná v době uzavření smlouvy byla vdaná, měla tři vyživovací povinnosti, byla nemajetná, pracovala na základě platné pracovní smlouvy, doložila výplatná pásky za srpen a září 2019, dle kterých dosahovala měsíčního příjmu 12 507 Kč, žalovaná u druhu bydlení uvedla jiné a jako běžné měsíční výdaje byla uvedena pouze částka 4 200 Kč měsíčně, původní věřitel žádným způsobem dál nepřezkoumával měsíční výdaje žalované, nebyly zohledněny nutné výdaje na její výživu, bydlení, tři vyživovací povinnosti a nebyly zkoumány a uvedeny žádné skutečnosti týkající se dalšího čistého příjmu domácnosti ve výši 25 000 Kč, původní věřitel se zaměřil pouze na přezkoumání měsíčního výdělku žalované, další významné skutečnosti, které měly vliv na posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebyly zkoumány a vyhodnoceny žádným způsobem. Důsledkem porušení povinnosti původního věřitele posoudit úvěruschopnost žalované věřitele je neplatnost uzavřené smlouvy, ke které soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je pov